Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Největší výrobce pivních speciálů pro český trh si připsal další dvě ocenění

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

● Svijanský Kníže i Svijanská Kněžna na stupních vítězů v letošním ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS
● Pivovar Svijany drží se svými pěti speciály 27,6 procenta českého trhu

Dva svijanské speciály zabodovaly v letošním osmém ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv z domácí české produkce CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017 a připsaly si tak do dlouhého seznamu ocenění další dvě položky. V kategorii světlá speciální piva obsadil Svijanský Kníže 13 % druhé místo z třinácti přihlášených vzorků piv, v kategorii polotmavé a tmavé pivní speciály přiřkla dvacetičlenná hodnotitelská komise třetí cenu tmavé třináctce Svijanská Kněžna. V obou případech se jedná o klasické české spodně kvašené pivo, které od ležáků odlišuje především vyšší obsah extraktu.

Zástupce společnosti PORT spol s r. o., která soutěž ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským organizuje, předala ocenění CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017 představitelům vítězných pivovarů na slavnostním setkání pivovarníků, pivovarských odborníků, médií a laických degustátorů v říjnu v Praze. Zástupci Pivovaru Svijany si jej převzali dnes přímo ve Svijanech. „Zájem o pivní speciály mezi českými ctiteli piva stále roste. Tomu odpovídá i jejich stále se rozšiřující nabídka od pivovarů. A pivovar ve Svijanech patří k úspěšným účastníkům soutěže již po několik let a letos získaná ocenění to jen potvrzují,“ řekl při předávání ceny sládkovi Pivovaru Svijany Petrovi Menšíkovi ředitel společnosti PORT Ing. Josef Vacl, CSc.

Největší výrobce speciálních piv pro český trh
Pivovar Svijany je s odstupem největším výrobcem speciálních piv pro český trh: podle statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven loni pokrýval celkovou domácí spotřebu českých speciálů z 27,6 procenta (19,6 z celkových 70,9 tisíce hektolitrů). Aktuální předpis č. 335/1997 Sb. Ministerstva zemědělství definuje speciál jako pivo, které obsahuje 13,00 až 17,99 hmotnostních procent extraktu původní mladiny. Této definici vyhovuje pět z celkem třinácti svijanských piv, která se loni na celkové produkci pivovaru dohromady podílela z 3,45 procenta (vedle Svijanského Knížete a Kněžny ještě nefiltrovaný Kvasničák 13 %, nejsilnější Baron 15 % a letošní novinka Dux 13 %, který se bude vařit jednou ročně v rámci Dnů českého piva). Letos do konce října jich Pivovar Svijany uvařil zhruba 16 tisíc hektolitrů; vrchol odbytu očekává tradičně před vánočními svátky, protože speciály jsou především piva sváteční. Jejich vyzrálejší chutě nacházejí uplatnění zvláště v zimě a v kombinaci s dobrým jídlem.

Obě oceněná piva se v posledních letech pravidelně umisťují na stupních vítězů soutěží Pivo České republiky, Česká pivní pečeť nebo Česká chuťovka i nejrůznějších příležitostných degustačních soutěžích. „Obou cen, stejně jako všech předchozích ocenění, která naše speciály za léta, co je vyrábíme, nasbírala, si velice vážíme. Svědčí o tom, že je ve Svijanech skutečně dělat umíme. Za vyznamenání považujeme také to, že jsou mezi lidmi stále stejně oblíbené a že se k nim vždy znovu vracejí, a to nejen o svátcích. Vyrábět silná piva tak, aby byla dobře pitelná, totiž není vůbec jednoduché,“ řekl sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík.

Svijany jsou hlavním „městem“ českých pivních speciálů

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Více než čtvrtina českých pivních speciálů pro domácí trh se vyrábí ve Svijanech. Tradičního spodně kvašeného piva, které od ležáků odlišuje především vyšší obsah extraktu i alkoholu, loni samostatný pivovar s celkovým ročním výstavem 625 tisíc hektolitrů českým konzumentům dodal několikanásobně více než velké pivovarské společnosti. „Vyrábět silné pivo tak, aby lidem chutnalo a rádi se k němu vraceli, je vrcholem pivovarského řemesla. V tomto případě se pivovary na žádné úsporné moderní technologie příliš spoléhat nemohou,“ komentuje výjimečnou pozici Pivovaru Svijany jeho sládek Petr Menšík.

Aktuální předpis č. 335/1997 Sb. Ministerstva zemědělství definuje speciál jako pivo, které obsahuje 13,00 až 17,99 hmotnostních procent extraktu původní mladiny. Podle statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven loni takto silného piva Pivovar Svijany dodal 19,6 z celkových 70,9 tisíce hektolitrů a obsadil tak v tomto segmentu 27,6 procenta českého trhu. Potvrdil tím svou dlouhodobou pozici s odstupem největšího výrobce speciálních piv pro český trh.

Definici speciálu vyhovuje pět z celkem třinácti svijanských piv - Svijanský Kníže, Svijanská Kněžna, nefiltrovaný Kvasničák 13 %, nejsilnější sváteční Baron 15 % a letošní novinka Dux 13 %, který se bude vařit pouze jednou ročně v rámci Dnů českého piva. Na celkové produkci pivovaru se loni dohromady podílely z 3,45 procenta. Letos jich do konce října uvařil zhruba 16 tisíc hektolitrů; vrchol odbytu ovšem očekává tradičně až před vánočními svátky, protože speciály jsou především piva sváteční. Jejich vyzrálejší chutě totiž nacházejí uplatnění zvláště v zimě a v kombinaci s dobrým jídlem.

„Naše speciály za léta, co je vyrábíme, nasbíraly celou řadu nejrůznějších ocenění, naposledy v soutěži CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017. Všech si nesmírně vážíme. Svědčí o tom, že ve Svijanech speciály skutečně dělat umíme. Za vyznamenání považujeme také to, že jsou mezi lidmi stále stejně oblíbené a že se k nim vždy znovu vracejí, a to nejen o svátcích. Vyrábět silné pivo tak, aby bylo dobře pitelné, totiž není vůbec jednoduché,“ říká sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík. „Alkohol je inhibitor kvašení, proto je velmi obtížné prokvasit pivo třeba s patnácti procenty extraktu tak, aby v něm nedominovala sladká chuť, mělo vyvážený charakter a dobře se pilo. Chuť všech speciálů je navíc daleko koncentrovanější a měla by být také co nejvyváženější, takže jakékoli případné technologické pochybení by se u nich projevilo daleko více než u standardních ležáků,“ vysvětluje.

Kněžna + Kníže: ideální řezaná kombinace
Svijanský Kníže 13 % je silnější sváteční pivo, vyráběné tak, aby ještě více vynikly chutě a vůně typické pro ležáky. Pivovar jej vyrábí nejdéle ze všech speciálů – již od poloviny devadesátých let – a je také nejoblíbenější: tvoří téměř polovinu celkového výstavu speciálních piv ve Svijanech. Vyznačuje se příjemně hořkou a plnou chutí. Jeho tmavý protějšek - Svijanská Kněžna 13 % - se vyrábí z vybraných speciálních sladů, které mu dodávají specifickou kávově-karamelovou chuť. Ve Svijanech se vaří od roku 1999. Výborně se hodí k dobrému jídlu a mimořádnou oblibu si získal jako součást řezaného piva s kterýmkoli jiným pivem ze Svijan – různými kombinacemi lze dosáhnout různé chutě, vůně a stupňovitosti. Výborně si v tomto směru Kněžna rozumí právě třeba se Svijanským Knížetem.

Vedle Svijanského Knížete a Kněžny Pivovar Svijany nabízí ještě dva novější speciály - nefiltrovaný Kvasničák a skutečně sváteční pivo Baron, které se začaly vyrábět až v tomto století. Kvasničák 13 % při výrobě neprochází filtrací, takže je v něm zachován plný obsah kulturních pivovarských kvasinek. Jemně zakalené pivo se vyznačuje příjemně hořkou chutí a lze je servírovat přímo ze svátečních dvoulitrových skleněných džbánů nebo litrových designových lahví. Nejsilnější svijanský speciál Baron 15 % se vyrábí jako ležák, který si všem ve sklepě poleží až tři měsíce. S 6,5 % alkoholu je velmi silný, ale při prvním napití tak vůbec nepůsobí: nemá ani nadměrně sladkou nebo dominantní alkoholovou notu. Stejně jako všechny ostatní svijanské speciály není pasterovaný.

Během letošních zářijových Dnů českého piva Pivovar Svijany k těmto čtyřem speciálním pivům přidal i jedinou várku hutného speciálu s výraznou jantarovou barvou a 5,5 procenty alkoholu – Dux 13 %. Odborníci a hosté vybraných restaurací, kteří jej měli možnost ochutnat, jej přijali s nadšením, na jeho další várku si ale musejí počkat. „Přestože byl Dux velmi dobře přijat a zákazníci se nás na něj stále ptají, tak počítáme nadále s tím, že to bude výroční pivo, které budeme vařit pouze jednou ročně a to při příležitosti Dnů českého piva,“ řekl Petr Menšík.

„V širším slova smyslu jsou ovšem dnes vlastně všechna svijanská piva speciální - už tím, že se vyrábějí z ručně vyrobených humnových sladů dnes bohužel pomalu vymírající klasickou technologií výroby českého piva spočívající v dvourmutovém způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobém zrání v ležáckých sklepích, která si vyžaduje více péče a pozornosti než moderní technologie hromadné produkce,“ uzavřel Petr Menšík.

Čechy se Saskem spojí pivní stezka. Nabídne výlety za poznáním a ochutnáním

Publikováno:před hodinouZdroj:Mostecký deníkAutor:Kamila Minaříková

Turisté budou moct cestovat a ochutnávat pivní speciály. Zapojila se celá řada pivovarů na obou stranách hranice.

Světlé i tmavé ležáky ze žateckého chmele, pšeničná světlá piva podle starých německých receptur nebo osvěžující nízkoalkoholické limonády. Cestování po Krušných horách se od příštího roku promění v gurmetský výlet, kdy se spojí popíjení oblíbeného moku s turistickými zážitky.

Šestnáct pivovarů z Čech a Německa společně vytvoří jeden pomyslný pivní okruh, jehož procestování přinese turistům řadu výhod spojených s pitím piva. „Připravujeme cestovní mapu s informacemi o pivovarech, jejíž součástí bude i pivní karta,“ říká Libuše Novotná Pokorná, ředitelka Destinační agentury Dolní Poohří, která projekt připravuje. „Do té budou návštěvníci sbírat razítka, která poté promění v různé výhody, jako jsou prohlídky pivovarů nebo ochutnávky piva zdarma,“ vysvětluje Novotná Pokorná.

Nepůjde ale o žádné mezinárodní pijácké klání. Cílem stezky je posílení turismu v severočeských a saských městech, které turisté opomíjejí. Podle ředitele žateckého Chrámu chmele a piva Ondřeje Baštýře je nová stezka příležitostí, jak turistům ukázat, že i jeden pivovar či město se mohou stát místy pro celodenní výlet.

„Třeba Žatec bude mít zapojené dva pivovary, jsou kousek od sebe. Turisté si po cestě prohlédnou město, pro poučení navštíví chmelařské muzeum, pro zábavu třeba náš maják nebo klášterní zahrady se zvířaty,“ popisuje ředitel.

Co jinde nenajdete
Do pivní stezky se zapojily především minipivovary, které se mohou pochlubit nabídkou speciálů podle starých receptur, které v běžných obchodech nenajdeme. Na jejich pípách najdeme hutná piva typu porter a stout, svrchně kvašené aly nebo takřka limonádové radlery z krušnohorských bylin a pramenité horské vody.

Na české straně mohou zájemci navštívit sedm pivovarů v pěti městech, těch německých bude o trochu více. „Za německou stranu se zapojí devět pivovarů z osmi měst,“ vypočítává mluvčí agentury Tourismusverband Erzgebirge Doreen Burgoldová. Na stezku, která z vás udělá pivní znalce, budete moci vyrazit už příští léto. „Na květnovém Chmelfestu v Žatci připravujeme velké představení stezky,“ dodává Libuše Novotná Pokorná.

Které pivovary se zapojí
Česká republika:
Karásek a Stülpner (Chomutov), Monopol (Teplice), Na Rychtě (Ústí n. L.), Chalupník (Perštejn), Pivo ZLoun (Louny), Chrám chmele a piva, Žatecký pivovar (Žatec).

Německo:
Freiberger Brauhaus (Freiberg), Brauerei Rechenberger, Sächsisches Brauereimuseum in Rechenberg Bienenmühle (Rechenberg), Brauerei Fiedler (Scheibenberg), Erlebnisbrauerei „Lotters Wirtschaft“ (Aue), Brauerei Specht (Ehrenfriedersdorf), Bierfabrik (Legenfeld), Brauereigasthof Zwönitz (Zwönitz), Hotel „Alte Schleiferei“ (Erlabrunn).

V pivovaru Bernard se zvýšila produkce na více než dvě stě padesát tisíc hektolitrů

Publikováno:před 18 hodinamiZdroj:Jihlavská DrbnaAutor:ČTKBernard

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci zvýšil za letošní tři čtvrtletí produkci piva o 3,5 procenta na 252 900 hektolitrů. U jeho nejprodávanějšího jedenáctistupňového světlého piva se odbyt v meziročním porovnání zvýšil o čtyři procenta, sdělil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Pivovar postupně modernizuje výrobu, práce se nedávno týkaly i pivovarského komína.

Na letošní výsledky pivovaru měly kromě počasí vliv i prosincové zavedení elektronické evidence tržeb (EET) v restauracích a následný zákaz kouření platný od 31. května. „EET méně než jsme čekali a zákaz kouření více, než jsme čekali,“ uvedl Mikulášek. Podotkl, že na větší hodnocení dopadu zákazu kouření je ještě brzo, ale podle prvních ohlasů, které má pivovar od „svých“ hostinských, se návštěvnost restaurací snížila. Projevilo se to nejvíc s podzimem, kdy začala být kuřákům venku před hospodami zima.

Bernard vaří nepasterizované, nefiltrované a kvasnicové pivo, kromě toho čtyři druhy nealkoholického piva. V sortimentu má i svrchně kvašené pivo. Světlá jedenáctka se na celkovém prodeji od ledna do konce září podílela téměř 30 procenty. Na odbytu mají výrazný podíl také další světlá piva značky Bernard, desetistupňové a dvanáctistupňové.

Loni se roční výstav humpoleckého pivovaru zvýšil o 4,4 procenta na rekordních 315.400 hektolitrů piva. Kvůli dlouhodobému růstu produkce podnik rozšiřuje zázemí, letošní investice se týkaly i provozu na stáčení piva do láhví a varny. Nyní pracovníci v pivovaru instalují výkonnější kotel, který dodává páru potřebou pro výrobu piva. Pracovníci zároveň opravili nerezovou vložkou vnitřek pivovarského komínu měřícího 32 metrů.

Tržby za tři čtvrtletí pivovar ještě nezveřejnil. V prvním letošním pololetí činily jeho tržby za pivo 345,5 milionu korun, zatímco ve stejné době minulého roku 331,3 milionu korun.

Agentura Little Greta získala prestižní ceny za design pro Jarošovský pivovar

Publikováno:včeraZdroj:Design portálJarošovský

Kreativní agentura Little Greta si za svou práci pro Jarošovský pivovar odnesla z letošních World Beer Awards ocenění za design. V soutěži je mimo chuťových kvalit piva hodnocen také design etiket nebo lahví. Zisk dvou cen Little Gretu pasoval do pozice nejúspěšnější české agentury v této patrně nejprestižnější oborové soutěži na světě.

„Na projektu pracovali naši polští kolegové. Ač původem cizinci, dokázali uchopit specifičnost Slovácka a dostali ji do vizuální identity pivovaru i do etiket,“ zmínil jeden z majitelů agentury Tomáš Nedvěd.

Inspiraci agentura čerpala z botaniky, slovácké architektury a tradičního folkloru. Motiv kohouta má symboliku vzkříšení – návrat pivovaru zpět k životu.

Tradice pivovarnictví v uherskohradišťském Jarošově sahá do 17. století. V 90. letech minulého století přesahovala produkce 300 tisíc hektolitrů. Původní pivovar zanikl po velké vodě v roce 1997, ještě předtím jej však po celé zemi stihl proslavit nesmrtelný hit kapely Argema. Obnovený pivovar otevřel své brány v roce 2015.

„To, že nám klient nechal volné ruce, se nestává často. Vizuální identitu a etikety jsme tak mohli zpracovat naprosto po svém,“ dodal jeden z tvůrců Mateusz Slowakiewicz.

Little Greta vznikla v roce 2012 z absolventů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, s níž dodnes úzce spolupracuje. Agentura se specializuje na grafický a webový design a multimedia. Kromě Jarošova patří mezi její pivní klienty britský Budvar, Znojemský městský pivovar nebo náchodský Primátor. V minulém roce Little Greta otevřela dceřinou firmu v Londýně, svá obchodní zastoupení má v USA a v Německu. Letos agentura získala investora, jehož prostřednictvím plánuje v příštím roce dále expandovat.

Znojemský městský pivovar slavil druhé narozeniny. Návštěvníci ochutnali slad

Publikováno:včeraZdroj:Znojemský deníkAutor:Ilona PergrováZnojemský

Před dvěma roky uvařili ve Znojemském městském pivovaru první pivo. A stejně jako loni, i letos uspořádali zástupci společnosti pro všechny své příznivce oslavu.

Zábavný den v pivovaru začal již v pravé poledne a dvě hodiny po poledni se první skupinka návštěvníků zúčastnila exkurze. Role průvodce se zhostil sládek Karel Čaněk. „České pivo se vaří z vody, chmele a sladu. Voda je městská ze Znojma a slad dovážíme z hodonické sladovny," přiblížil Čaněk.

Návštěvníkům odtajnil celý proces výroby piva a přiblížil, kolik piv a speciálů pivovar za rok uvaří. Pochlubil se také s novinkou v podobě Suvignu, kterou vyrobili díky vinné kvasnici.

Zájemci si prošli i pivovarské sklepy a zjistili, jak chutná slad. O hudební doprovod se během odpoledne a večera starali Califlower Band a Sekec.

Hlavní město tuzemských pivních speciálů hledejte kousek od Turnova

Publikováno:včeraZdroj:Liberecká DrbnaAutor:Michael Daněk Zdroj: https://Svijany

Víte, kde se vyrobí více než čtvrtina pivních speciálů prodaných na českém trhu? Málokdo by nejspíš hádal, že ve Svijanech nedaleko Turnova. Tradičního spodně kvašeného piva, které od ležáků odlišuje především vyšší obsah extraktu i alkoholu, loni samostatný pivovar s celkovým ročním výstavem 625 tisíc hektolitrů českým konzumentům dodal několikanásobně více než velké pivovarské společnosti.

„Vyrábět silné pivo tak, aby lidem chutnalo a rádi se k němu vraceli, je vrcholem pivovarského řemesla. V tomto případě se pivovary na žádné úsporné moderní technologie příliš spoléhat nemohou,“ komentuje sládek pivovaru Petr Menšík.

Podle statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven loni Pivovar Svijany dodal 19,6 z celkových 70,9 tisíce hektolitrů pivního speciálu a obsadil tak v tomto segmentu 27,6 procenta českého trhu.

Pod názvem pivní speciál si lze představit hned několik druhů piva. Z pivovaru poblíž Turnova mezi speciály patří Svijanský Kníže, Svijanská Kněžna, nefiltrovaný Kvasničák 13 %, nejsilnější sváteční Baron 15 % a letošní novinka Dux 13 %, který se bude vařit pouze jednou ročně v rámci Dnů českého piva.

„Naše speciály za léta, co je vyrábíme, nasbíraly celou řadu nejrůznějších ocenění, naposledy v soutěži Cerevisia Specialis - Pivní speciál roku 2017. Všech si nesmírně vážíme. Svědčí o tom, že ve Svijanech speciály skutečně dělat umíme. Za vyznamenání považujeme také to, že jsou mezi lidmi stále stejně oblíbené a že se k nim vždy znovu vracejí, a to nejen o svátcích. Vyrábět silné pivo tak, aby bylo dobře pitelné, totiž není vůbec jednoduché,“ říká Menšík.

Pokles spotřeby čepovaného piva pocítil i přerovský Zubr, přesto plánuje investice za desítky

Publikováno:včeraZdroj:E15.czAutor:Michal NosekZubr

Přerovský pivovar Zubr letos oslavil 145 let a i v budoucnu se chce zůstat u klasické výroby piva v otevřené spilce, kde pivo kvasí v kádích na téměř dvou tisících metrech čtverečních. Na příští rok plánuje pivovar investovat přes milion eur (přes 25,5 milionu korun) do nového systému filtrace.

„V posledních letech se investovalo prakticky do všech provozů. Od robotických strojů na balení a paletování, po novou strojovnu a kotelnu,“ říká ředitel pivovaru Zubr Tomáš Pluháček s tím, že cena tří robotických strojů dosahuje osmnácti milionů korun. Pokles spotřeby čepovaného piva, který způsobil zákon o EET a protikuřácký zákon, již pivovar pocítil a kompenzuje jej většími prodeji piva v plechovkách a lahvích. Roční výstav podniku je 255 tisíc hektolitrů. „Stále hledáme nové trhy. Máme označení České pivo a na to v zahraničí slyší. Nejvýznamnějším exportním trhem je pro nás Slovensko, ale část vývozu jde i na Kapverdské ostrovy, do Číny a Vietnamu,“ dodává Pluháček.

V pivovaru jsou zastánci tradičního českého piva, přesto každoročně představí nějakou novinku či speciál. Letos je jí Zubr Gradus. „Inspirovali jsme se loňským úspěchem našeho speciálu Jarní ležák, na který byly v restauracích příznivé ohlasy. Proto jsme se rozhodli dvanáctistupňový ležák zařadit do naší stálé nabídky. Gradus se vaří ze dvou druhů sladů, klasického a sladu karapils, který pivu dodává charakteristickou plnost,“ uvedla k novinkám v pivovaru sládková Nataša Rousková.

Obliba piva v plechu roste, Svijany reagovaly novou stáčírnou

Publikováno:před 3 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Martin TrdlaSvijany

Patnáct tisíc plechovek za hodinu dokáže pivem naplnit nová stáčírna ukrytá v Pivovaru Svijany. Plnicí linka za více než sto milionů korun už běží ve zkušebním provozu.

Jeden z největších výrobců piva v Česku si od nejvyšší investice ve své historii slibuje zdvojnásobit vývoz tuzemského národního nápoje do zahraničí. Pivovar též sleduje světové trendy. V zahraničí je totiž podíl plechovkového piva na trhu daleko vyšší než u nás. Avšak poptávka po hliníku stále stoupá i v Česku.

Ředitel: Plechovky jsou trend
Svijany se tak již nemusejí spoléhat při stáčení na externí dodavatele. Zkušební provoz plnící linky pravděpodobně skončí poslední den roku. Ředitel pivovaru Roman Havlík říká, že vlastní stáčírna rozšíří pro podnik možnosti prodeje do zahraničí.

„Plechovky jsou trend, který jde neustále nahoru. Nemohli jsme tedy čekat a museli jít s trhem a investovat. Plechovky jsou navíc lehčí než sklo, což nám umožní úspory při dopravě,“ uvedl Havlík.

Podle ředitele by Svijany chtěly vyvážet do zahraničí zhruba deset procent jejich výstavu. „Dnes je to asi pět procent,“ dodal Havlík.

Nejvíce piva vyváží Svijany do sousedního Slovenska. Tam se prodává téměř 40 tisíc hektolitrů chmelového moku. Pivovar vyváží ale také do Německa, Polska a Chorvatska.

Pivovar nikdy neuvažoval o PET láhvích
Sládek pivovaru Petr Menšík doplňuje, že plechovky nejsou trendem jen ve světě, ale zájem o ně roste i doma.

„Podíl v jiných státech Evropy je daleko vyšší než u nás, ale podle posledních statistik ze září prodej piva v ostatních obalech klesl, plechovkového se však prodalo o jedenáct procent více,“ řekl Menšík.

Dodal, že pivovar nikdy neuvažoval o prodeji piva v PET láhvích. „Petku nepovažujeme pro tradiční české pivo za důstojný obal,“ doplnil Menšík.

Do plechovek zatím zkušebně plní pivovar Svijanský Máz a nealkoholického Vozku. Postupně by ale měla přibýt i další piva. Plnicí linka umí plnit i třetinkové plechovky, o jejich výrobě ale ve Svijanech zatím neuvažují, jelikož je o ně mizivý zájem.

Linku bude mít i Konrad
Svijany nejsou jediným pivovarem v Libereckém kraji, který chce jít s dobou. Do výstavby linky na stáčení piva do plechovek se chce pustit také pivovar Konrad ve Vratislavicích nad Nisou. Dosud se dá v plechovce koupit pouze dvanáctka této značky, do budoucna se nabídka rozšíří i o další druhy.

„Zájem je hlavně o lehčí piva a samozřejmě také o nealko,“ sdělil před časem Petr Hostaš, sládek a ředitel pivovaru. Koupit si budou moci zákazníci jak třetinku, tak i půllitrovou plechovku. Finančně je výstavba linky dost náročná, podle Hostaše se přiblíží až ke stu milionů korun.

Stále větší oblíbenosti plechovek si všiml i Český svaz pivovarů a sladoven. „Z pohledu pivovarů představují plechovky hudbu budoucnosti,“ uvedl svaz k prudkým nárůstům ve zprávě vydané na konci srpna.

Důvodů rostoucí obliby je podle svazu několik. Plechovkové pivo se hodí na cesty a lidé se nemusí otravovat s vracením lahví. Hodí k různým marketingovým kampaním a navíc se zřejmě začíná vyplácet i ekonomicky. Neplatí totiž již opakovaná teze, že plech je nejdražším obalem.

Pivovary investují desítky až stovky milionů do vlastních stáčecích linek, které jim v dlouhodobém horizontu tento obal zlevňují. Důvodem investic je i to, že jak spotřeba piva v plechu roste a firmy, které se zabývají stáčením piva pro pivovary, mají plné kapacity. Stamiliony do vlastních linek investoval kromě Svijan například Plzeňský Prazdroj nebo Budějovický Budvar.

Pivovar se promění na kulturní centrum

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Mělnický deník

Až do poloviny letošního června probíhala v centru Kralup nad Vltavou demolice někdejší pivovarské kvasírny. Zmizely i její nevzhledné chátrající přístavby. Z původního pivovaru zbyla budova, o jejímž dalším osudu jednalo kralupské zastupitelstvo na svém posledním zasedání.

Vedení města navrhlo její přebudování na městské kulturní centrum. V návrhu obnovy se uvažuje o tom, že by sem bylo přemístěno městské muzeum, městská knihovna, základní umělecká škola a další prostory by byly vymezeny ke komerčnímu využití. Zmíněné instituce jsou teď většinou v „nesprávné“ lokalitě. Po přemístění budou lépe dostupné veřejnosti ze sídlišť na obou vltavských březích a budou mít dostatek prostoru pro své četné aktivity. Otevřeně se mluvilo o tom, že by v nově vzniklém kulturním centru byla i restaurace. Zvažuje se rovněž možnost provozu minipivovaru, který by do města aspoň symbolicky vrátil tradiční vaření piva – ovšem v omezeném měřítku. Budova by si zachovala svůj stávající industriální vzhled.

Po pečlivém uvážení a diskuzi zastupitelé záměr přestavby bývalé pivovarské sladovny na městské kulturní centrum schválili.  Poté, co vyslovili podporu této finančně náročné akci, nastínil senátor a starosta Kralup Petr Holeček vizi naplnění tohoto záměru. Tamní radnice počítá s jeho oficiálním představením veřejnosti v kinosálu kralupského kulturního centra Vltava v průběhu zimního období. Na rekonstrukční akci bude se vší pravděpodobností nutný úvěr, který podle názoru diskutujících zastupitelů zatíží město nejméně na dvě volební období.

Kralupský pivovar existoval od roku 1872 a výroba piva zde byla ukončena roku 1979. Objekt byl následně do devadesátých let minulého století stáčírnou piva, které se sem vozilo odjinud. Po uvolněném prostoru již zbouraného někdejšího hotelu Praha se tak rozšířilo i Palackého náměstí, jehož konečná podoba by měla být dokončena podle architektonické vize v letech 2018 až 2019.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.11.2017 08:165.750/5.750