Na téměř 600 tisíc lidí vzrostl loni počet návštěvníků Plzeňského Prazdroje. Zájem byl vyšší nejen o prohlídkové trasy, zážitkové programy a kulturní akce přímo v areálu pivovaru, ale také o prohlídky Pivovarského muzea a plzeňského historického podzemí, které se nachází v centru Plzně. Na letošní rok pivovar chystá novou prohlídku v rámci Industry Open i tradiční kulturní akce.

„Těší nás, že oživení turismu pokračuje a postupně se vracíme k situaci, kterou jsme znali před covidem. Pomáhá tomu i obnovení organizovaného cestovního ruchu a návrat turistů z Asie. Díky tomu se loni zvýšila návštěvnost obou našich plzeňských destinací – pivovaru i Muzea s historickým podzemím,“ říká Pavla Mášková, manažerka návštěvnických služeb Plzeňského Prazdroje. Na prohlídkové trasy nebo na akce přímo do areálu plzeňského pivovaru v loňském roce zavítalo téměř 530 tisíc návštěvníků, o 13 % více než v roce 2022. Pivovarské muzeum spolu s plzeňským historickým podzemím pak loni navštívilo 67 tisíc turistů, to je meziroční nárůst 18 %.

Do Plzeňského Prazdroje v loňském roce zavítalo bezmála 600 tisíc lidí, o téměř 14 % víc než v předchozím roce. Zájem návštěvníků vzrostl nejen o prohlídkové trasy, zážitkové programy a kulturní akce přímo v areálu pivovaru, ale také o prohlídky Pivovarského muzea a plzeňského historického podzemí, které se nachází v centru Plzně. Na letošní rok pivovar chystá novou prohlídku v rámci Industry Open i tradiční kulturní akce.

„Těší nás, že oživení turismu pokračuje a postupně se vracíme k situaci, kterou jsme znali před covidem. Pomáhá tomu i obnovení organizovaného cestovního ruchu a návrat turistů z Asie. Díky tomu se loni zvýšila návštěvnost obou našich plzeňských destinací – pivovaru i Muzea s historickým podzemím,“ říká Pavla Mášková, manažerka návštěvnických služeb Plzeňského Prazdroje. Na prohlídkové trasy nebo na akce přímo do areálu plzeňského pivovaru v loňském roce zavítalo téměř 530 tisíc návštěvníků, o 13 % více než v roce 2022. Pivovarské muzeum spolu s plzeňským historickým podzemím pak loni navštívilo 67 tisíc turistů, to je meziroční nárůst 18 %.

„Největší skupinu návštěvníků tvořili domácí turisté, následovaní Němci, Taiwanci a Jihokorejci. Mezi početné skupiny cizinců loni patřili i turisté z Ameriky, Itálie nebo Polska,“ dodává Pavla Mášková. Největší zájem byl již tradičně o trasu Pilsner Urquell, velký nárůst ale zaznamenala i prohlídková trasa, která návštěvníkům představuje pivovar Gambrinus.

V letošním roce Prazdroj jako součást festivalu Industry Open nabídne novou prohlídkovou trasu, která turistům přiblíží industriální areál pivovaru a výrobní technologie. „Plzeňský pivovar je součástí industriálního dědictví Plzně a speciální prohlídka lidem umožní nahlédnout do částí areálu, kam se běžně nedostanou,“ říká Pavla Mášková. Plzeňský Prazdroj industriální turistiku dlouhodobě podporuje a všechny jeho pivovary jsou součástí sítě Evropské stezky industriálního dědictví (ERIH).

Kromě tradičních akcí pro veřejnost, jako je například oblíbené Léto v Prazdroji, koncerty nebo food festivaly, letos pivovar nabídne také oslavy 200. výročí od narození Bedřicha Smetany. V září proběhne přímo na nádvoří pivovaru velký open-air koncert pod názvem „Noc se Smetanou“.

Plzeňský Prazdroj přichází se zcela novou inciativou na podporu českého sladovnického ječmene. Ten je zásadní surovinou pro výrobu piva a jeho kvalitu v posledních letech negativně ovlivňují klimatická změna a výkyvy počasí. Vědecko-výzkumný projekt Pro ječmen, na kterém se podílí také Česká zemědělská univerzita, Mendelova univerzita, JTZE a další partneři, je založen na kombinaci postupů regenerativního zemědělství a využití nejmodernějších měřících technologií. Cílem je zajistit ječmenu dostatek živin a vláhy, zvýšit jeho odolnost a pomoci tak pěstitelům se stabilizací sklizní.

Za posledních 30 let se v Česku snížila pěstební plocha sladovnického ječmene skoro o polovinu, aktuálně zaujímá přes 7 % plochy tuzemské orné půdy. I kvůli vlivu klimatické změny se stává pro zemědělce v posledních dekádách riskantní plodinou. Pokud mu počasí nepřeje a nevyhoví vysokým sladovnickým nárokům, jsou pěstitelé nuceni jej prodat za zlomek ceny na krmné účely. „Naším cílem je pomoci zemědělcům se stabilizací kvality ječmene a tím i s lepší předvídatelností sklizní na delší období. To by měl přinést odklon od konvenčního způsobu zemědělství a zavedení regenerativních postupů, které vrátí život do půdy. Základem je, že pole nikdy nezůstane holé a s půdou budeme nakládat maximálně šetrně. Tím rostlinám poskytneme potřebnou podporu, vláhu i živiny. Zvýšení odolnosti půdy a zajištění kvality ječmene by v dlouhodobém horizontu mělo stabilizovat a případně i navýšit objem produkce sladu, který je základem českého piva,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Prazdroje.

Zásadní plodina nejen pro pivo
Sladovnický ječmen je významnou plodinou pro celé české zemědělství. Pěstuje se na 192 393 hektarech, tedy na ploše 11x větší, než zabírají tuzemské vinice a 40krát větší než české chmelnice. Projekt Pro ječmen má za sebou první pěstební sezónu ve třech lokalitách na Vysočině, Královéhradecku a ve středních Čechách na celkové ploše 213 ha, což odpovídá více než 300 fotbalovým hřištím. Využívá několik postupů regenerativního zemědělství. „Pole jsou neustále oseta nebo pokryta, abychom je ochránili proti erozi a pomocí kořenů půdu prokypřili. Využíváme meziplodiny, které chrání půdu v období mezi pěstováním hlavních plodin a doplňují do ní živiny. Zároveň s půdou zacházíme velmi šetrně, aby docházelo k jejímu minimálnímu narušování, a nerozrušujeme ji hlubokou orbou,“ vysvětluje Tomáš Sojka, agronom ze zemědělské skupiny JTZE, která do projektu poskytla plochy u Jihlavy a Hradce Králové.

Zvolený postup má vést i k navýšení organické hmoty v půdě, což se pozitivně promítne do kvality sladovnického ječmene. „Více kořenů v půdě přispěje k lepšímu vsakování srážek, zadrží vodu a ta zůstane k dispozici pro rostliny. Organická hmota totiž pomáhá změnit strukturu půdy, ta je pak lépe prokypřená a dokáže udržet větší množství vody. To je důležité, protože v blízké budoucnosti budeme čelit častějším výkyvům počasí a udržení půdní vláhy bude mít při delším výskytu sucha vliv na produkci,“ uvádí Vojtěch Lukas z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně.

Zvýšení podílu organické hmoty v půdě přispěje i k tomu, že výhledově nebude potřeba tak vysoké množství průmyslových hnojiv, kolik se jich v dnešní době používá. „Regenerativní postupy navíc pomáhají vázat v půdě uhlík, který rostliny vytahují z atmosféry, a tím přispívají v boji s klimatickou změnou,“ doplňuje Ivan Tučník.

Na polích zapojených do projektu je uplatňován stejný osevní postup, jako bylo dosud v daných lokalitách zvykem. „Neměnili jsme plodiny, které pěstujeme, ale pouze způsob, jak je pěstujeme. Uplatňujeme osevní postup o čtyřech plodinách. Výzkumnou plochu jsme proto rozčlenili na menší části a v každém roce pěstujeme všechny plodiny zapojené do osevního postupu včetně ječmene,“ doplňuje Jiří Zajíček, ředitel Statků ČZU, které poskytly plochu v Červeném Újezdě u Prahy. „V projektu jsme použili odrůdy sladovnického ječmene, které jsou vhodné pro ochrannou známku České pivo a u nichž předpokládáme odolnost i v podnebí ovlivněném klimatickou změnou v nejbližší dekádě,“ říká Zdeněk Šonšký ze společnosti Limagrain, která je dodavatelem osiv.

Pět let měření
Místa, kde experimentální pěstování ječmene probíhá, vybrali vědci tak, aby zahrnovala několik rozdílných zemědělských oblastí v Česku a aby zajistila co největší diverzitu podnebí a půdních typů. Díky tomu bude možné poznatky z projektu využít pro další pěstitele v Česku. Projekt má přinést výsledky zhruba za pět let a v jeho průběhu budou vědci srovnávat data z regenerativních ploch s těmi, kde se využívají konvenční zemědělské postupy. Získávají je průběžně z meteostanic, půdních sond na měření teploty a vlhkosti půdy, ze satelitních snímků dodaných společností CleverFarm či z dálkového sledování porostu prostřednictvím dronů. Živiny a obsah organické hmoty v půdě budou analyzovat v Laboratoři Postoloprty.

„Měříme půdní parametry a obsahy živin v rostlinách. Sledujeme také vliv počasí na pěstování ječmene a meziplodin. A budeme vyhodnocovat vliv meziplodin zasetých v pokusech z pohledu vyprodukované biomasy. Tím zjistíme, jak se mění půdní stav a kondice rostlin při použití regenerativních principů oproti pěstovaní v konvenčním režimu. Vše s cílem dosáhnout adekvátních výnosů ječmene vysoké sladovnické kvality,“ říká David Bečka z Katedry agroekologie a rostlinné produkce České zemědělské univerzity.
Při vyhodnocování projektu budou vědci klást důraz nejen na výnos ječmene, ale také na výnos ostatních plodin na polích. Určujícím faktorem, který analyzuje Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, pak budou parametry ovlivňující kvalitu ječmene, který zemědělci dodávají do tuzemských sladoven a pivovarů.

Ječmen v hospodách
Upozornit na význam ječmene i na projekt, který má pomoci stabilizovat jeho kvalitu, má i pivní speciál, který Prazdroj nyní nabízí v tisícovce hospod v rámci Volby sládků. Během února si mohou lidé vychutnat čepované pivo s názvem JEČ-MAN, na které byl použit slad z polí, na kterých projekt probíhá. „Chceme milovníkům piva ukázat, že ječmen je hrdinou a nepostradatelnou surovinou pro české pivo. Určuje jeho chuť i barvu. Proto jsme uvařili speciál stylu Bock, který je výrazně sladový. Díky použitým plzeňským a karamelovým sladům má JEČ-MAN příjemně plný charakter. Jde o silnější, spodně kvašené pivo, které se krásně hodí k zimním měsícům,“ říká Tomáš Drahoňovský, manažer programu Volba sládků.

Seznam.cz předloni spustil projekt s názvem Seznam Médium. Jedná se o platformu, kam mohou lidé psát komentáře a články. A jak se upozorňuje pod každým textem, jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury.

Psát sem může úplně každý, v podstatě cokoliv.

„Seznam Médium je platforma podobná Seznam.cz Newsfeedu, která by měla rozšířit články ve feedu o blogové příspěvky a jiné one-man show projekty, pro něž je zatím technická náročnost implementace klasického feedu překážkou,“ popsala před spuštěním pro Lupu Hana Holubová z tiskového oddělení Seznamu.

PrahaIN.cz zaregistrovala na této platformě článek, který se šířil několika soukromými skupinami na Facebooku. Na text se snášela obrovská kritika.

Jednalo se o článek, který popisuje údajnou dvojí kvalitu piva Pilsner Urquell v Česku a Německu. Autor zde obhajoval, že „Plzeň“ v Německu je levnější, neboť má jiné složení a dle jeho názoru je chuťově mnohem horší. „Cena je vykoupena kvalitou,“ píše autor na Seznam Médium.

Chuť piva Pilsner Urquell zakoupeného v Německu je podle autora textu lihová. Svoje postřehy dokládá tím, že podle složení plzeňského piva zakoupeném v obchodě u našich sousedů jsou přidávány navíc Hopfen Auszüge, tedy chmelové extrakty, a to prý snižuje náklady.

Článek vyvolal hodně emocí.

Plzeňský Prazdroj reaguje
PrahaIN.cz se dotazovala Plzeňského Prazdroje a tiskový mluvčí Zdeněk Kovář nám hned sdělil, že zmiňovaný článek se nezakládá na pravdě.

Podle slov největšího českého pivovaru si zde zakládají na nejvyšší kvalitě surovin i léty prověřených postupech. Připomeňme, že Pilsner Urquell vaří pivo přes 181 let.

„Receptura piva Pilsner Urquell je pro všechny trhy stejná, pro Česko i pro zahraničí, přičemž se vaří a stáčí do všech typů obalů pouze a jenom v Plzni. Odtud ho dodáváme do českých hospod a obchodů a vyvážíme do více než 50 zemí světa,“ upozorňuje mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Reaguje také na zmiňované „chmelové extrakty“.

„Na českých etiketách a obalech je pak v souladu s českou legislativou označení chmelové výrobky, v zahraničí je pak uveden adekvátní překlad v souladu s tamní legislativou. Například v angličtině hop products, v němčině Hopfenauszüge,“ říká Zdeněk Kovář za největší pivovar v Česku.

V závěru ujišťuje, že každou várku piva, která opouští pivovar, pečlivě kontrolují, aby si byli jistí, že je v nejlepší kvalitě.

Program pivních speciálů Volba sládků Plzeňského Prazdroje vstupuje do desátého roku své existence spoluprací s jedním z nejoblíbenějších českých minipivovarů. Výsledkem spojení se Sibeerií je Cryonaut, pivo stylu Cold IPA se speciálními cryo chmely. Cryonaut bude celý leden na čepu ve více než tisícovce hospod a restaurací po celém Česku a Slovensku.

Plzeňský Prazdroj dlouhodobě spolupracuje s minipivovary, které si zakládají na vysoké kvalitě piva a nadšení pro pivovarské řemeslo. Od roku 2015 s nimi v rámci svého programu Volba sládků uvařil již třináct piv nejrůznějších stylů a na letošní leden si připravil čtrnácté pivo, tentokrát ve spolupráci s minipivovarem Sibeeria.

„Na mrazivý leden jsme se rozhodli zařadit do programu Volba sládků pivo stylu Cold IPA, jednoho z nejnovějších pivních stylů vůbec. Piva Sibeeria jsou velice oblíbená pivovarskými odborníky i pivními nadšenci, přístup kolegů z tohoto minipivovaru ke stylu Cold IPA nedávno ocenila i respektovaná organizace Hop Growers of America,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

Výsledkem spolupráce je světlá, spodně kvašená Cold IPA s názvem Cryonaut o stupňovitosti 12,3 a objemu alkoholu 5,5 %. „Při výrobě piv Cold IPA se využívá spodního kvašení za nižších teplot, než je obvyklé u ostatních IPA. Proto označení Cold. Navíc jsme pro chmelení zvolili vymražované chmely Cryo Idaho a Cryo Pop,“ vysvětluje název piva Cryonaut sládek Plzeňského Prazdroje Tomáš Pokorný.

Vařilo se společně nejen v Prazdroji, ale i v pivovaru Sibeeria v pražských Vysočanech. Sládci obou pivovarů dohlíželi na to, aby nabídli milovníkům piva jedinečný zážitek.

„Cryonaut je osvěžující pivo vařené z ječného plzeňského sladu a pro tento typ piva typického přídavku rýžových vloček. Použité chmely, americké Cryo Pop, Cryo Idaho, Sabro a novozelandské Moteuka a Taiheke, mu dávají vyšší hořkost - 40 jednotek IBU a výrazné chmelové aroma s jemným dozvukem tropického ovoce, citrusů a bylin. Hlavní doménou tohoto piva je skvělá pitelnost, takže ho jistě ocení nejen příznivci nových pivní stylů,
ale i tradiční čeští pivaři,“ hodnotí společné pivo sládek pivovaru Sibeeria Jiří Bauer.

Pivo Cryonaut veřejnosti představili zástupci obou pivovarů společně s prvním značkovým pivním barem Sibeeria v centru Prahy, který dostal název Sibeeria Tap Room.

„První ohlasy a zájem příznivců našeho piva potvrzují, že se spolupráce s Plzeňským Prazdrojem vydařila a jsme rádi, že můžeme pokřtít naši novou restauraci právě Cryonautem,“ říká jeden z majitelů pivovaru Sibeeria Ruslan Shishimtsev a dodává, „Věříme, že se Sibeeria Tap Room brzy stane vyhledávaným místem pro všechny fanoušky pestrých pivních chutí.“ Všechny důležité informace o nové restauraci naleznou zájemci na stránkách www.sibeeria.cz v sekci Tap Room.

Lednový speciál Cyronaut si pivní fanoušci mohou vychutnat ve více než 900 hospodách
a restauracích po celé České republice a ve více než 200 podnicích na Slovensku. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz a volbasladkov.sk.

Plzeňský Prazdroj nechce za současných podmínek podporovat olympiádu v Paříži. Oficiální partner Českého olympijského výboru (ČOV) se stahuje z veškeré komunikace směrem k olympijským hrám. Peníze pošle českým sportovcům. Reagoval tak na rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, který povolil start sportovců z Ruska a Běloruska na OH 2024. I nadále bude finančně podporovat český sport a prostředky určené na podporu olympiády půjdou českým sportovcům, řekl ČTK mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář. ČOV ocenil, že Plzeňský Prazdroj zůstává jeho partnerem a bude podporovat české sportovce. Jeho stažení z olympijské kampaně nekomentoval, protože to považuje za interní záležitost firmy.

"Pilsner Urquell se po dohodě s Českým olympijským výborem rozhodl stáhnout veškerou komunikaci, která se vztahuje k letní olympiádě v Paříži. Stejně tak nechystá vlastní kampaň u příležitosti her, jako tomu bylo v minulosti," dodal Kovář. Jak přesně to na ČOV dopadne, není jasné. "To je interní záležitost firmy, o které budeme nadále diskutovat a nepřísluší nám ji v tuto chvíli komentovat," uvedl ČOV ve vyjádření pro ČTK.

V minulém týdnu oznámila ukončení spolupráce s Českým olympijským výborem společnost CPI Property Group, která také patřila mezi jeho oficiální partnery. Odchodem z olympijského hnutí firma rovněž reagovala na rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru o startu Rusů a Bělorusů v Paříži. Do rozpočtu ČOV měla přispět 25 až 30 miliony korun za čtyřletý cyklus.

Zatímco tato firma partnerství s ČOV ukončila, pivovar se rozhodl, že peníze vyplývající ze smlouvy dá na podporu českých sportovců a rozvoj sportovišť. Marketingová manažerka Pilsneru Urquell Zuzana Dudová řekla, že pivovar chce dále slavit úspěchy českých sportovců, ale na akcích, které souznějí s jeho hodnotami. "Zároveň ale nehodláme polevit v podpoře, kterou jim věnujeme, a chceme dostát finančnímu plnění, k němuž jsme se zavázali," uvedla. ČOV tento postoj přivítal. "Oceňujeme, že Pilsner Urquell nadále stojí při českých sportovcích a je stále naším partnerem i v této neklidné době," konstatoval.

Prazdroj uvedl, že podporuje české olympioniky přes 20 let ve jménu hodnot, jako jsou férovost, humanismus a lidská sounáležitost. "Doufali jsme, že se promítnou i do nadcházející olympiády. Bohužel, rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, i přes snahy a nesouhlas Českého olympijského výboru, není v souladu s těmito principy. Nadcházející olympijské hry se tak stávají politickou záležitostí a za současných podmínek nechceme tyto hry aktivně podporovat," řekla marketingová manažerka.

Skupina ČEZ, která je generálním partnerem ČOV, také podporu směřuje ke sportovcům. "My jsme nikdy žádné akce na olympijských hrách v Paříži nepodporovali a podporovat nebudeme. Naše podpora se týká jen přípravy českých olympioniků," řekl dnes ČTK její mluvčí Ladislav Kříž. Minulý týden uvedl, že je ke zvážení, zda by kvůli rozhodnutí neměli ze struktur MOV odstoupit čeští funkcionáři. Členem MOV je od roku 2018 předseda ČOV Jiří Kejval.

Prazdroj se podle mluvčího od začátku konfliktu jasně vymezil proti ruskému vpádu na Ukrajinu. Podpořil řadu humanitárních aktivit, hned po začátku konfliktu přestal vyvážet své produkty do Ruska a Běloruska a toto rozhodnutí trvá. "Vážíme si veškerých humanitárních aktivit Pilsner Urquell směrem k Ukrajině i jasného vymezení se proti ruskému útoku. Také náš postoj je jasný, odsuzujeme ruskou agresi a nesouhlasíme s jakoukoli formou účasti Ruska a Běloruska v kvalifikacích na olympijské hry nebo na hrách samotných po dobu trvání válečného konfliktu na Ukrajině," komentoval to ČOV.

Pilsner Urquell pokračuje v podpoře českého hokeje. "Jsme hlavním partnerem hokejové reprezentace, mužské i ženské," řekla Dudová.

Na prosincový předvánoční čas připravili sládci Plzeňského Prazdroje v programu Volba sládků pivní speciál s názvem Půlnoční. Jedná se o tmavé svrchně kvašené nepasterizované pivo typu Black IPA o stupňovitosti 13,3 % a obsahu alkoholu 5,6 %.

Prosinec. Doba předvánočních příprav, chvíle setkávání s přáteli, bilancování i předsevzetí do budoucna. To všechno inspirovalo plzeňské sládky při rozhodování o pivním speciálu, který v prosinci nabídnou v rámci programu Volba sládků pivním fajnšmekrům.

„Rozhodli jsme se předvánoční a vánoční dobu obohatit pivem, které příznivcům pivních speciálů zvýrazní tento romantický a magický čas. Volba proto padla na velmi tmavé silné pivo stylu Black IPA vhodné pro dlouhé zimní večery. Název Půlnoční i použitá grafika symbolizují nejdelší noci v roce a tradiční vánoční zvyky, které jsou často spojeny s hledáním odpovědí na to, co se stane v dalším roce. Proto v komunikaci používáme i vánoční věštby a horoskopy,“ vysvětluje manažerka programu Volba sládků Linda Pilková.

Při přípravě silného svrchně kvašeného vánočního speciálu použili prazdrojští sládci pět druhů sladu. Základ tvoří slady plzeňský a pšeničný, slady mnichovský, karamelový a čokoládový pak výrazně obohatily chuť a daly pivu Půlnoční velmi tmavou barvu (100 EBC). Výraznou hořkost (43 IBU) a jemné chmelové aroma s citrusovými tóny pivu dodaly chmely Willamette, Sabro, Citra a Amarillo

„Předvánoční období si vysloveně žádá silný a originální speciál. Black IPA Půlnoční se svou výraznou chutí s čokoládovými a kávovými tóny výborně hodí k oblíbeným zimním jídlům, výborně ladí s jablečnými, hruškovými nebo čokoládovými dezerty a obstojí i v kombinaci s ochutnáváním klasického vánočního cukroví,“ doporučuje sládek programu Volba sládků Tomáš Pokorný. 

Vánoční speciál Půlnoční Volby sládků Plzeňského Prazdroje si pivní fajnšmekři mohou vychutnat v prosinci ve více než 1000 hospodách a restauracích po celé republice. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz.

Zdražení o tři koruny, jinde o dvě až čtyři podle situace. Hosté jihomoravských hospod a restaurací si kvůli vyšším cenám za půllitr plzeňského piva postupně sahají čím dál hlouběji do kapes. Od příštího roku se navíc musí připravit na další zdražení, a to kvůli vyšším sazbám daně z přidané hodnoty na pivo. Řada restauratérů proto zákazníky již nyní upozorňuje, že se ceny přesahující sedmdesát korun brzy stanou novou normou.

Pravidelně navštěvuje svůj oblíbený podnik dvaatřicetiletý Michal Svačina z Brna. Jednou až dvakrát týdně si dá čtyři až pět piv, sám se nazývá pivařem. Dávno však do hospody nemůže vejít se dvěma stovkami v domnění, že mu na pět půllitrů zlatavého chmelového moku budou stačit. „Většinou platím asi tři sta padesát korun, záleží podle toho, jestli si dávám i jídlo. Dřív stačila stovka v kapse,“ pokrčil rameny mladý muž. Omezovat se však zatím neplánuje.

V navštěvované brněnské restauraci Štatl si hosté ve srovnání s letošním jarem připlatí za plzeňské pivo o tři koruny více. Z devětapadesáti korun za půllitr tak nyní lidé platí dvaašedesát. Oproti předloňskému jaru stoupla cena dokonce o třináct korun. „Dříve jsme měli zafixované ceny elektřiny i plynu, to už ale neplatí. Navíc jsme zvyšovali mzdy, prostě se dá říct, že se nám obecně zvýšily náklady. Museli jsme v poslední době ceny plzeňského piva zvednout o tři koruny, protože nám vzrostly náklady úplně na všechno,“ vysvětlil provozní podniku Pavel Podsedník.

Plzeňský Prazdroj někde je a jinde už brzy bude i na Benešovsku zase o něco dražší. Důvodem k takovému kroku restauratérů je avizované sjednocení daně z přidané hodnoty.

V době, kdy Česko svírala pandemie covidu 19 totiž nebylo pivo jako pivo. Nejen podle chuti případně stupňů alkoholu, ale také podle toho, z čeho zlatavý mok konzument pil. Platilo totiž, že restaurace si ke své ceně piva točeného v restauraci do půllitru musí připočítat desetinu ceny. Jenže ten kdo si tradiční český nápoj chtěl s sebou odnést domů v nějaké nádobě, zaplatil ve stejném lokále za stejné pivo ještě o dalších pět procent víc. A ten, kdo by si s sebou domu chtěl stejný nápoj odnést dokonce v plastové lahvi, tratil ještě víc. Na takové pivo byla stanovena dokonce 21 procentní DPH. Takové české specialitě, které rozuměl málokdo, má odzvonit právě s příchodem Nového roku 2024, kdy bude mít pivo zase DPH jednotnou.

Návštěvnost prohlídkových tras Plzeňského Prazdroje vzrostla za první tři čtvrtletí letošního roku bezmála o 30 procent. Zvýšený příliv turistů registrují prohlídkové trasy Pilsner Urquell a Gambrinus, Pivovarské muzeum i Plzeňské historické podzemí. Přibyli jak návštěvníci z Česka, tak organizované turistické skupiny ze zahraničí.

Turistický ruch v plzeňském pivovaru po covidové pauze letos opět výrazně ožil. Celkově za první tři čtvrtletí letošního roku prošlo všemi provozovanými prohlídkovými trasami v Prazdroji o téměř 30 % návštěvníků více než ve stejném období loni. „Oživení po covidu pokračuje. Obnovila se organizovaná turistika, která letos výrazně přispívá k celkovému nárůstu počtu návštěvníků, a to zvláště v zimních a jarních měsících, které meziročně překvapivě narostly. Léto bylo z pohledu návštěvnosti tradičně taky dobré, ale meziroční rozdíl tak výrazný nebyl,“ uvádí Pavla Mášková, manažerka návštěvnických služeb Plzeňského Prazdroje.

Nejvytíženější trasou je letos tradičně Pilsner Urquell s nárůstem turistů o 26 %, návštěvnost Pivovarského muzea vzrostla o 43 % a Plzeňské historické podzemí si prohlédlo o 22 % lidí více. Nejvýraznější skok pak vykázala trasa pivovaru Gambrinus, kde se množství návštěvníků meziročně zdvojnásobilo.

Nejpočetnější skupinou návštěvníků plzeňského pivovaru v prvních devíti měsících roku byli Češi, kteří tvořili přes polovinu všech hostů, následováni turisty z Německa. Prohlídky si ale rezervují i turisté z dalších evropských zemí, zejména Itálie, Polska, Nizozemska, Slovenska či Maďarska. „Letos opět roste také zájem turistů z Asie, kteří k nám ve velkém jezdili před pandemií, zejména z Koreje a Tchaj-wanu. Přijíždějí opět také Američané,“ dodává Pavla Mášková.

Plzeňský Prazdroj patří již tradičně mezi vůbec nejoblíbenější turistické cíle Plzeňského kraje. Přes letošní nárůst zájmu turistů se ale celková návštěvnost zatím nevrátila na hodnoty před covidem. „Je to způsobené především tím, že se zatím ještě úplně neobnovil organizovaný cestovní ruch a stále přijíždí málo velkých skupin z Asie, především z Číny, jako tomu bylo před rokem 2020,“ vysvětluje Pavla Mášková.