Budějovický Budvar teď zažívá jeden z výrobních vrcholů roku, proto se k dnešní stávce nepřipojil. Zájemci si tam vzali symbolicky žluté pásky na ruku, natočí video. Mezi zhruba 670 zaměstnanci Budvaru je asi 150 odborářů.

"Nechceme, aby trpěl zaměstnavatel, je to namířené proti vládnímu konsolidačnímu balíčku. Stávka nás zastihla v nejhorším čase. Teď vaříme vánoční pivo, expedujeme, je tam peak (vrchol). Máme (teď) nejvíc lidí na logistice, v distribuci piva, řidiče. Do toho se spousta odběratelů předzásobuje na nový rok. Kdybychom šli do stávky, tak přestáváme nakládat pivo. Kdybychom naložili autobus odborářů a jeli do Prahy, zase tady zastavujeme výrobu, což nechceme, protože nechceme poškodit zaměstnavatele a zákazníky," řekl dnes předseda odborů v Budvaru Jaroslav Berka.

Mzdy mimořádně vzrostly
Mzdy v národním podniku Budvar vzrostly mimořádně od 1. listopadu v průměru o šest procent. Znovu by měly stoupnout od 1. dubna, řekl Berka dnes ráno, kdy začal v ČR odborářský den protivládních protestů. V řadě firem, škol či úřadů se stávkuje. O jarním růstu mezd se bude ještě jednat, není domluvený, řekl dnes ČTK František Linduška z marketingu pivovaru.

Budvar teď expeduje kolem 1650 palet piva denně zákazníkům v Česku i v zahraničí. "Předvánoční špička opravdu odpovídá objemům z hlavní sezony," sdělila manažerka komunikace Budvaru Gabriela Kudrnáčová.

Renata Pánková začala řídit export Budvaru, když pivovar posílal za hranice kolem půl milionu hektolitrů ročně. Dnes je objem téměř trojnásobný, pivovar vyváží na víc než sedmdesát trhů a šéfka jeho exportu dál hledá teritoria a cesty, kde a jak by mohl český ležák uspět. Má za sebou úspěchy i – mírně řečeno – dobrodružné zážitky.

„Když chcete dostat vaše pivo do světa, musíte mít vlastní vizi a musíte se umět přizpůsobit. Příležitostem, potřebám trhů, zákazníků i preferencím spotřebitelů. Musíte rozumět i těm, kteří jsou schopni dát si na pivo šlehačku a posypat ji skořicí,“ říká Renata Pánková.

Jako ředitelka pro exportní trhy řídí zahraniční obchodní politiku jednoho z největších českých pivovarů a definuje obchodně marketingovou strategii Budějovického Budvaru pro mezinárodní trhy, na které míří tři čtvrtiny celkového výstavu pivovaru.

Pivní kultura rozhodně není všude stejná a Češi by se mnohdy hodně divili. „V postsovětských zemích mají rádi zlatý obal, zlaté prvky, pestré květy, v Koreji preferují hravé věci, v Číně sladší chutě piva, v Británii se tradičně podává pinta čepovaného piva bez pěny,“ popisuje Renata Pánková.

„My se snažíme tradiční českou pivní kulturu ve světě představit a vhodným způsobem zprostředkovat.“

Ví dobře, že spotřebitel rozhoduje o tom, jaké pivo si vybere, jestli v plechovce, nebo lahvi, i o tom, jak ho chce načepovat v hospodě.

Preference jednotlivých trhů zná do detailů a musí je promítnout do exportních i marketingových strategií. Expanze přesto ne vždy proběhne bez problémů. Třeba když zasáhne vyšší moc: Budvar nedávno zamířil do Izraele, otevřel tam značkové hospody a plánoval větší růst. Země však aktuálně řeší mnohem vážnější problémy, takže tenhle byznys pochopitelně zatím úplně neklape.

Malý proti velkým
Jinak jihočeský pivovar krize posledních let ustál. Rostl i v době covidu a nepoložila ho ani válka na Ukrajině. Sice přišel o desetinu svého exportu, ale podařilo se mu najít způsob, jak zvýšit objemy jinde.

„Rusko patřilo mezi našich top pět trhů, takový výpadek nejde nahradit ze dne na den. Kontinuálně se nám ale daří zvyšovat náš podíl na ostatních klíčových trzích,“ říká Renata Pánková.

Budvaru se daří ve Velké Británii, Rakousku, Polsku, Švédsku, ale i v Kanadě. Na svém největším trhu v Německu je dokonce druhou nejimportovanější značkou vůbec.

„K dobrým výsledkům nám vedle naplňování dlouholeté strategie a plánovaných aktivit třeba letos v září pomohlo i extrémně teplé počasí, takže to vypadá, že atakujeme rekordní čísla roku 2021,“ věří ostřílená manažerka.

Prodeje rostou i na menších trzích, jako jsou Švýcarsko, Řecko, Francie, Turecko, Spojené arabské emiráty a výrazný úspěch pivovar zaznamenal v poměrně novém teritoriu – Albánii.

„V měřítku globálního pivního byznysu jsme hodně malí a máme úplně jinou pozici než velcí hráči, kteří mají v každé zemi svůj pivovar, nebo dokonce pivovary, a vlastní distribuční síť. Zatímco pro ně je vstup na nové trhy jednodušší, my musíme jít jinou cestou,“ říká Pánková.

Vlastní pobočky má Budvar jen v Německu, Velké Británii a na Slovensku, na ostatní trhy se dostává prostřednictvím třetích stran, zahraničních partnerů.

„Spolu s nimi budujeme značku. Takže je za tím mnoho osobní práce, vyjednávání a budování dlouhodobých partnerství. Občas v tom máme při jednáních s novými odběrateli i výhodu. Někteří nechtějí být závislí na velkých globálních pivovarech a hledají někoho, kdo je nezávislý, má stabilní firemní strategii a produkt i značku s dlouhou tradicí,“ objasňuje.

Zážitky, ze kterých mrazí
Renata Pánková se v mezinárodním byznyse pohybuje přes dvě dekády. Když vypráví, co během nich zažila, člověku občas běhá mráz po zádech. Ať už je to smrtelná nehoda importéra, nebo zapálení kamionu se zbožím konkurenty obchodního partnera Budvaru při expanzi do Afriky.

„To jsou věci, které se nejspíš dějí i v jiném byznyse a dějí se především v těch regionech, kde zasáhne občanská válka. A my se snažíme pokrývat i teritoria s extrémně nestabilním politickým prostředím,“ dodává Pánková.

Z cest za byznysem má i osobní nepříjemné zkušenosti – požární poplach v hotelu, vznícení kabelů na záchodě v letadle, děsivé tříhodinové pokusy o přistání ve větru, který byl tak silný, že letadlo ve vzduchu téměř stálo na místě.

„Ale nejhorší zážitek pro mě byl, když jsem kvůli výbuchu sopky na Islandu uvízla v Americe a téměř tři týdny jsem se nemohla vrátit ke svému dvouletému synovi. Ten stres jsem tehdy odnesla i zdravotně,“ svěřuje se Renata Pánková.

Kromě zahraničního obchodu vystudovala i práva, ale byznys u ní jasně vyhrál. Na svět piva, kterému dominují spíš muži, se adaptovala rychle.

„Začala jsem řídit export, když mi bylo něco málo přes třicet. Taková role byla velká výzva, nejen kvůli věku a skutečnosti, že ženy v té době a v tomto oboru byly spíš výjimkou. O tom jsem však tehdy ani nikdy potom nepřemýšlela,“ ohlíží se.

„Musela jsem se hodně naučit. Výzvy mě baví dodnes.“ Ve své kanceláři má na zdi mapu světa, na kterou se podívá, když přemýšlí, kam by Budvar mohl ještě expandovat a kde by mohl své pozice posílit.

„Nikdy si nemůžete říct, že už máte hotovo, každý den přináší něco nového. Čím déle tuto práci dělám, tím více nových příběhů otevíráme. To mě naplňuje. Součástí naší práce je rozvíjet duševní vlastnictví, které máme, a udržovat ho pro budoucí generace, takže mojí rolí je také zajistit, abychom byli i ve vzdálených teritoriích,“ vysvětluje.

Ležák Budweiser Budvar Original tak najdete v Austrálii, Japonsku, v Kambodži či v Mongolsku, ale také pro české pivo v poměrně exotických zemích, jako na Reunionu, v Iráku, Kongu, Jihoafrické republice či Ekvádoru, kde dovážené objemy nebývají zatím příliš velké.

Hodnota piva
„Jádro našeho byznysu tvoří tradičně evropský trh, ale myslet musíme i na potenciál do budoucna. Na místa, kde společnosti postupně dospívají do stadií, kdy lidé chtějí exkluzivní zboží ze zahraničí, chtějí originální prémiové importované pivo a mohou si ho dopřát, protože jejich kupní síla roste,“ dodává šéfka exportu Budějovického Budvaru, která je zároveň předsedkyní představenstva dceřiné společnosti Budweiser Budvar UK se sídlem v anglickém Bristolu.
Velkou výzvou pro export a úspěch v zahraničí je také schopnost vnímat měnící se hodnoty společnosti a potřeby nastupujících generací. Ty se dají celosvětově částečně zobecnit – mladí lidé se dnes socializují přes sociální sítě, více než v hospodách se setkávají při sportovních a kulturních událostech, prahnou po zážitcích, rádi ochutnávají různá piva či novinky, zajímá je, jak je daná značka či výrobce ohleduplný k životnímu prostředí, a zároveň konzumují méně alkoholu.

„Globální výzkumy dokládají, že například v Německu polovina lidí mezi osmnácti a pětadvaceti lety nepije alkohol vůbec. Lidé se dnes mnohem více starají o své fyzické i duševní zdraví. To je životní styl a změny v chování, na které musíme reagovat třeba i laděním našeho exportního portfolia produktů,“ podotýká Renata Pánková.

S cílem posilovat dobré jméno českého ležáku v zahraničí spolupracuje Budvar s několika zahraničními kraftovými pivovary včetně dánského Mikkeleru a berlínského BRLO. Brzy by se měla podobná spolupráce rozšířit i na americký kontinent.

„Tyto projekty nejsou a priori zaměřené na růst a zvyšování objemu. Jsou pro nás ale důležité, protože přispívají světové pivní kultuře a povědomí o tom, jak se vaří český ležák, a to je posláním národního pivovaru,“ vysvětluje Pánková.

Malé značky nepovažuje za nežádoucí konkurenci, za hranicemi ani u nás. „Kraftové pivovary pomáhají zvyšovat vnímání hodnoty piva, které v Česku, na Slovensku nebo i v Německu nestojí tolik, kolik by si zasloužilo. Dlouhodobě bylo vnímáno jako nápoj dostupný v každé hospodě a nádražním bufetu. V zahraničí má ale hodnotu vyšší, pivní konzumenti jsou ochotni zaplatit třeba třikrát vyšší cenu za tento přírodní cestou vyráběný příjemně pitelný málo alkoholický nápoj; u nás to chce ještě nějaký čas,“ doplňuje.

Češi si dají v restauracích a hospodách už jen tři piva z deseti, zbytek vypijí doma. Roste podíl nealkoholických piv a mladší ročníky pokukují stále častěji po nealku a jiných drincích. Byznys pivovarů se mění a šéf Budějovického Budvaru Petr Dvořák říká: „Jednou z našich největších výzev je, aby se z piva nestal nápoj starých pánů.“

V pivovarnickém průmyslu se pohybuje přes dvacet let. Za ty roky už poznal, že české pivo přežije leccos. Odolá nepředvídatelným událostem, přečká dobu, kdy se řada lidí chytá trendu alkohol nepít, a zvládne se prosadit i v mezinárodní konkurenci. „Ale bojovat o svou výsostnou pozici musí neustále,“ říká CEO Budvaru Petr Dvořák.

A tak se jím řízený pivovar snaží chytat nových trendů. Představil první hořký ležák Budvar 33, spolu s Mattoni přinesl ochucenou řadu nealka Birgo, pracuje s influencery v čele s TMBK a stále častěji kooperuje s malými pivovary.

„Minipivovary jsou hodně orientované do budoucna. Částečně sice vycházejí z tradic, ale mnohem více dbají na to, aby vytvářely trendy. A právě u nich chceme být,“ vysvětluje Dvořák. „Obchodní styl postavený na spolupráci je navíc mladší generaci přece jen bližší,“ dodává.

Z Budějovic až do
Budějovický pivovar zatím úspěšně prochází krizemi posledních let. I v covidu rostl a nenalomila ho ani válka na Ukrajině, ačkoli odchodem z Ruska přišel o desetinu svého exportu. Výpadek na ruském trhu se totiž podařilo nahradit relativně rychle.

Zatímco v loňském roce Budvaru klesl zisk po zdanění o čtyřicet procent na 200,8 milionu korun a počet výstav o 1,2 procenta na 1,788 milionu hektolitrů, letošní statistiky za prvních devět měsíců ukazují, že se mu oproti loňskému roku daří výrazně lépe.

„Jestli se nestane v posledním kvartálu něco nepředvídatelného, mohli bychom se v objemu dostat i nad rok 2021,“ říká ředitel národního podniku.

Na poličce za svým pracovním stolem má vystaveno několik plných lahví Budweiser Budvar Original. Právě tato vlajková loď tvoří sedmdesát procent celé produkce pivovaru a až pětadevadesát procent veškerého exportu nejslavnějšího českobudějovického podniku.

Výpadek ruského exportu má podíl i na tom, že se pivovar více soustředí na dobývání západních trhů. A na nich se mu aktuálně velmi daří. Je největší českou značkou na důležitých trzích ve Velké Británii a Rakousku, v Německu je dokonce druhou nejimportovanější značkou vůbec.

„Zároveň se neustále snažíme dostat na nové trhy, které bereme jako investici do budoucna. Z pohledu dnešních čísel sice nepřinášejí velké hektolitry prodejů, ale přítomnost známky je pro nás důležitá, proto chceme být na co největším počtu trhů, kde je to možné a kde to dává smysl,“ vysvětluje exportní strategii šéf Budvaru.

Firma tak vyváží do více než sedmdesáti států světa. „Rozvíjíme ale také ty trhy, na kterých již dnes působíme a které jsou možná překvapivé. Velmi dobře, a to v řádech tisíců hektolitrů, si vedeme ve Spojených arabských emirátech a pro mě překvapivě také v Albánii.“

OK, Czech
Také zahraniční kraftové pivovary v posledních letech začínají objevovat kouzlo českého piva. S cílem posilovat dobré jméno českého ležáku v zahraničí spolupracuje Budvar například s anglickým pivovarem Thornbridge, kde nyní vaří pivo Czech Mates (Čeští kámoši), i s jedním z nejprogresivnějších berlínských pivovarů BRLO, který zase nabízí ležák OK, Czech.

Se slavným dánským pivovarem Mikkeler, který je proslulý tím, že rád experimentuje s neotřelými chutěmi, pak sládci Budějovického Budvaru vaří pivo s názvem #Yearofthelager (Rok ležáku).

Zahraničí pak mohou Češi inspirovat nejen spotřebou, ale i péčí o pivo v restauracích a hospodách, která je v Česku unikátní. „Mám zkušenosti z britského trhu a tahle skvělá následná péče tam chybí, překvapivě tohle začíná chybět také v Německu, kde se z piva postupně stává relativně levná komodita,“ říká Petr Dvořák.

Zajít si na jedno
Sám pivo miluje, ale doma ho prý nemívá. „Pro mě je pivo spojené s hospodskou kulturou a s tím, že si zajdu ‚na jedno‘ s kamarády, kolegy a známými. Baleného piva tolik nespotřebuji,“ přiznává.

Pod jeho vedením se budějovickému pivu daří na českém trhu i v prémiovém segmentu, nedávno si Budvar odnesl také první místo ze soutěže Sodexo Zaměstnavatel regionu 2023.

Podniku šéfuje už šest let, ale na vysokých pozicích v pivovarnickém průmyslu působí přes dvě dekády. Byl ředitelem marketingu v Pivovaru Staropramen a šéfem mezinárodního marketingu Plzeňského Prazdroje. Rozdíly v řízení soukromého a státního pivovaru jsou ale podle něj minimální.

„Musíme fungovat stejně, koukáme na podobné věci, máme podobné ukazatele výkonnosti. Musíme umět vařit dobré pivo a naším bossem je zákazník,“ říká.

A zákazník podle něj stojí i za změnou produktové strategie, která je nyní rozdělena na domácí a exportní. V zahraničí se pivovar drží vyhlášené známky Budweiser Budvar Original a taktiky jedno pivo, jedna značka. Doma se ale přizpůsobil poptávce.

„Český trh je specifický, protože je tu silná preference hořkých piv. Když jsem nastupoval do Budvaru, tak mi řada lidí říkala, že pivo Budvar nepijí, protože je málo hořký a silný. Proto jsme se v Česku vydali jinou cestou a vaříme i další skvělá piva, jako je Budvar 33,“ vysvětluje nasazení ležáku, který dostal jméno podle 33 jednotek hořkosti a který aktuálně propaguje přes limitované edice plechovek s designem od TMBK.

Boj se přiostřuje
Ve spolupracích s influencery i malými pivovary hodlá Budvar pokračovat, stejně jako v rozvoji portfolia pro domácí trh. Chystá i posílení marketingových aktivit na zahraničních trzích.

„Skoro všude, kde rosteme, trhy celkově klesají, to znamená, že každý hektolitr navíc, který získáme, musíme někomu sebrat, a ten někdo není rád. Boj se bude přiostřovat a my na to musíme být dlouhodobě připravení,“ hlásí rozhodně Dvořák.

Pivovar by se měl na konci příštího roku dostat s provozní kapacitou na hranici dvou milionů hektolitrů. Některé výrobní linky už jsou ale staré skoro dvacet let, takže se bude investovat do jejich modernizace. A podnik čekají také investice do udržitelného rozvoje.

„Jestli nás rok 2022 něco naučil, tak to, že se musíme více dívat na spotřebu a energetický mix. Na příští rok máme v plánu investice do fotovoltaických panelů a obecně do systému energetického managementu, od kterého očekáváme, že nám pomůže identifikovat úspory energie až kolem deseti procent,“ dodává Petr Dvořák.

Pivovar Budějovický Budvar hledá provozovatele pro budějovickou restauraci Masné krámy a hotel Malý pivovar. Ve výběrovém řízení na provoz Masných krámů je pět zájemců, s nimiž teď Budvar jedná, vybrat chce příští rok. Hotel Malý pivovar v budějovické ulici Karla IV. bude Budvar zároveň opravovat, práce začnou příští rok. Uvedl to ředitel Budvaru Petr Dvořák.

"Strategicky se chceme soustředit na výrobu a prodej piva, pro doplňkové provozy chceme spíš hledat partnery a lidi, kteří jsou profíci. Ve výběrovém řízení na provoz Masných krámů je pět zájemců, kteří nám teď dávají první koncept, co by s tím udělali. Jde nám o to, aby tam byl seriózní partner, který gastro umí. Masné krámy jsou ikona Budějovic, ikona Budějovického Budvaru. To se nemění, v tom jsme se všemi majiteli Masných krámů zajedno. Teď hledáme někoho, kdo je schopen s námi tuto vizi táhnout kupředu a posunout Masné krámy na další úroveň," řekl ředitel.

Obnovit zavřený hotel
U hotelu Malý pivovar, jehož součástí je restaurace a který je již déle zavřený, dokončuje Budvar dokumentaci pro stavební povolení. Oprava by měla začít příští rok, potrvá až rok a půl. Budvar chce hotel zmodernizovat a zvětšit jeho kapacitu. "Nechceme to provozovat našimi silami, ale hledáme profesionálního partnera z hotelového byznysu. Předpokládám, že v druhé polovině roku 2024 by se mohlo začít stavět. Chceme Malému pivovaru vrátit lesk a slávu, protože ta budova už je vybydlená, proto ji teď využíváme víceméně jenom jako ubytovnu," řekl ředitel.

Staletá historie
Historie Masných krámů sahá do období vlády Karla IV. Budova v Krajinské ulici pochází zřejmě z roku 1554. Plných 500 let se v ní prodávalo maso. Na pivnici se přestavěla po druhé světové válce počátkem 50. let. Po povodni v roce 2002 byla pět let zavřená, i kvůli nejasným vlastnickým vztahům. Jako turistický cíl ji inzerují i zahraniční cestovní kanceláře. Nyní ji provozuje Budějovický Budvar.*

Budějovický Budvar letos znovu spojil své síly s českým grafikem, fotografem a hudebníkem Tomášem Břínkem, který vystupuje jako TMBK. Z jejich spolupráce tentokrát vzešla limitovaná edice plechovky ležáku Budvar 33, na jejíž tvorbě se podíleli lidé z celé České republiky.

Na pultech vybraných obchodních řetězců v České republice bude během letošního podzimu k dostání speciální edice ležáku Budvar 33 s designem od známého českého grafika Tomáše Břínka alias TMBK. Jeho návrh obalu je unikátní zejména tím, jak vznikla jeho výsledná podoba. TMBK prostřednictvím svých sociálních sítí do tvorby totiž zapojil širokou českou veřejnost.

„Dlouho jsem přemýšlel, jak tuhle limitku uchopit a jakou koláž vymyslet. Nic moc mi k tomu ale nesedělo. A pak mi došlo, že když je Budvar národní pivovar, tak dám šanci lidem. Vyzval jsem tedy všechny své fanoušky, aby napsali na papír jakýkoli vzkaz. Vybral jsem ty nejlepší a z prázdné plechovky se stala taková veřejná plocha,“ popsal Tomáš Břínek (TMBK), který s národním pivovarem spolupracuje už delší dobu. V roce 2022 se například stal ambasadorem letní limitované edice piva s názvem Kraťas, kterou Budvar uvařil ve spolupráci s Jabloneckým minipivovarem Volt.

„Český pivní trh je velice konzervativní. My se ale s pivem chceme bavit. Proto jsme oslovili TMBK –pravidelně baví na sociálních sítích statisíce lidí a to jsme chtěli převést do fyzické podoby – na plechovku piva. A nakonec se ukázalo, že s pivem se chtějí bavit i spotřebitelé – poslali TMBK tisíce opravdu vtipných vzkazů, které by na plechovce chtěli. Ne všechno se tam vešlo nebo ne všechno jsme tam mohli dát, ale i tak nás výsledek hodně baví,“ uvedla marketingová manažerka Budvaru pro tuzemský trh Gabriela Kudrnáčová.

A proč dostal TMBK od národního pivovaru za úkol vytvořit design právě pro plechovku Budvaru 33?

„Je to pivo nové generace, nemá za sebou 150 let historie, ale rozhodně mu to nevadí. Možná spíš naopak: kouká se do budoucnosti, chce se bavit a nebojí se dělat věci jinak,“ vysvětlila marketingová manažerka.

Limitovaná edice bude k dispozici do vyprodání zásob v obchodních řetězcích Billa, Tesco, Globus, Terno, Albert, Kaufland nebo na portálu rohlik.cz.

Pivovar Budějovický Budvar očekává za letošní rok rekordní tržby. Přesáhnou tři miliardy Kč. Příští rok chce Budvar nainstalovat solární elektrárnu s výkonem dvou megawatt - peak (MWp). Budvar chce také zmodernizovat a zvětšit návštěvnické centrum, koncem roku vypíše architektonickou soutěž. S několika zahraničními pivovary včetně dánského Mikkelleru vaří český ležák, chce tak propagovat české pivo. ČTK to řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Loni měl Budvar tržby 3,03 miliardy Kč.

"Máme za sebou tři čtvrtletí, úspěšnou sezonu, vidíme, že jsme určitě nad loňským rokem. Máme za sebou i rekordní září, nejsilnější září v historii pivovaru. Hodně zaúřadovalo teplé počasí. Vidíme slušné nárůsty proti loňskému roku, a to jak v exportu, tak na domácím trhu. Naplňuje nás to optimismem co se týká výhledu do konce roku. Po výpadku Ruska se ještě pořád nedostáváme na naše rekordní exporty, ale už se jim velmi blížíme. Jsem si už téměř jistý, že tržebně budeme na rekordu, určitě přes tři miliardy," řekl ředitel.

Příští rok chce Budvar postavit solární elektrárnu s výkonem kolem dvou megawatt - peak (MWp). Pivovar potřebuje přes tři MWp, aby pokryl celou spotřebu. Ohledně plánované investice do nové, třetí, varny Budvar zatím nerozhodl. Připravuje podklady pro stavební povolení. "Teprve potom padne rozhodnutí, jestli varnu postavíme, nebo ještě počkáme. Vzhledem k vývoji světových trhů vím, že ji budeme jednoho dne potřebovat, ale tím, že ji nepotřebuji zítra, nechci tuto investici uspěchat," řekl ředitel.

Zmodernizovat chce pivovar své návštěvnické centrum. Pracuje na studii proveditelnosti. "Bude to velký projekt. Na konci roku bychom chtěli vypsat architektonickou soutěž, jak centrum hodně předělat, zmodernizovat i s vizí, že bychom šli z dnešních 60.000 na 200.000 návštěvníků ročně," uvedl ředitel.

Začátkem října Budvar oznámil, že v listopadu či prosinci zdraží od pěti do osmi procent. Čepované pivo podraží o korunu, balené pivo o korunu až dvě koruny. Průměrné zdražení u baleného piva bude okolo 1,50 Kč. Příčinou je inflace. Za poslední dva roky náklady pivovaru stouply o víc než 20 procent, pivo za stejnou dobu zdražil zhruba o 16 procent. Ředitel očekává, že kvůli vyšší DPH na točené pivo, již schválila Sněmovna, budou muset hospodští na venkově zdražit aspoň o tři koruny.

Budvar nově zkouší vařit český ležák se zahraničními pivovary. "Máme za sebou už tři spolupráce. S anglickým pivovarem Thornbridge, s berlínským craftovým pivovarem Brło a dánským pivovarem Mikkeller. Baví mě, že dál propagujeme povědomí o českém pivu. Svět tak zjišťuje, že český ležák je velmi bohatý na chuť a zároveň velmi pitelný," řekl ředitel.

Pivovaru loni klesly tržby z prodeje výrobků a služeb o necelá tři procenta na 3,03 miliardy korun. Zisk po zdanění klesl o 40 procent na 200,8 milionu. Vyplývá to z informací na webu firmy a z výroční zprávy. Národní podnik se musel loni vyrovnat se zastavením dodávek do Ruska i dopady inflace. Výstav klesl loni meziročně o 1,2 procenta na 1,788 milionu hektolitrů. Budvar loni vyvezl 1,27 milionu hektolitrů, 71,5 procenta produkce, vyváží do více než 70 zemí. Letos odvede do státního rozpočtu 250 milionů korun, příští rok s tímto odvodem vláda nepočítá, vyplývá z návrhu státního rozpočtu. Budvar má asi 670 zaměstnanců, mzdy loni zvedl o 13 procent.

Pivovar Budějovický Budvar očekává za letošní rok rekordní tržby. Přesáhnou tři miliardy Kč. Příští rok chce Budvar nainstalovat solární elektrárnu s výkonem dvou megawatt - peak (MWp). Budvar chce také zmodernizovat a zvětšit návštěvnické centrum, koncem roku vypíše architektonickou soutěž. Loni měl Budvar tržby 3,03 miliardy Kč.

S několika zahraničními pivovary včetně dánského Mikkelleru vaří český ležák, chce tak propagovat české pivo. V úterý to řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák.

„Máme za sebou tři čtvrtletí, úspěšnou sezonu, vidíme, že jsme určitě nad loňským rokem. Máme za sebou i rekordní září, nejsilnější září v historii pivovaru. Hodně zaúřadovalo teplé počasí. Vidíme slušné nárůsty proti loňskému roku, a to jak v exportu, tak na domácím trhu. Naplňuje nás to optimismem co se týká výhledu do konce roku. Po výpadku Ruska se ještě pořád nedostáváme na naše rekordní exporty, ale už se jim velmi blížíme. Jsem si už téměř jistý, že tržebně budeme na rekordu, určitě přes tři miliardy,“ řekl ředitel.

Příští rok chce Budvar postavit solární elektrárnu s výkonem kolem dvou megawatt - peak (MWp). Pivovar potřebuje přes tři MWp, aby pokryl celou spotřebu. Ohledně plánované investice do nové, třetí, varny Budvar zatím nerozhodl. Připravuje podklady pro stavební povolení. „Teprve potom padne rozhodnutí, jestli varnu postavíme, nebo ještě počkáme. Vzhledem k vývoji světových trhů vím, že ji budeme jednoho dne potřebovat, ale tím, že ji nepotřebuji zítra, nechci tuto investici uspěchat,“ řekl ředitel.

Zmodernizovat chce pivovar své návštěvnické centrum. Pracuje na studii proveditelnosti. „Bude to velký projekt. Na konci roku bychom chtěli vypsat architektonickou soutěž, jak centrum hodně předělat, zmodernizovat i s vizí, že bychom šli z dnešních 60 000 na 200 000 návštěvníků ročně,“ uvedl ředitel.

Točené pivo zdraží o korunu, balené až o dvě
Začátkem října Budvar oznámil, že v listopadu či prosinci zdraží od pěti do osmi procent. Čepované pivo podraží o korunu, balené pivo o korunu až dvě koruny. Průměrné zdražení u baleného piva bude okolo 1,50 Kč. Příčinou je inflace. Za poslední dva roky náklady pivovaru stouply o víc než 20 procent, pivo za stejnou dobu zdražil zhruba o 16 procent. Ředitel očekává, že kvůli vyšší DPH na točené pivo, již schválila Sněmovna, budou muset hospodští na venkově zdražit aspoň o tři koruny.

Budvar nově zkouší vařit český ležák se zahraničními pivovary. „Máme za sebou už tři spolupráce. S anglickým pivovarem Thornbridge, s berlínským craftovým pivovarem Brło a dánským pivovarem Mikkeller. Baví mě, že dál propagujeme povědomí o českém pivu. Svět tak zjišťuje, že český ležák je velmi bohatý na chuť a zároveň velmi pitelný,“ řekl ředitel.

Pivovaru loni klesly tržby z prodeje výrobků a služeb o necelá tři procenta na 3,03 miliardy korun. Zisk po zdanění klesl o 40 procent na 200,8 milionu. Vyplývá to z informací na webu firmy a z výroční zprávy. Národní podnik se musel loni vyrovnat se zastavením dodávek do Ruska i dopady inflace. Výstav klesl loni meziročně o 1,2 procenta na 1,788 milionu hektolitrů.

Budvar loni vyvezl 1,27 milionu hektolitrů, 71,5 procenta produkce, vyváží do více než 70 zemí. Letos odvede do státního rozpočtu 250 milionů korun, příští rok s tímto odvodem vláda nepočítá, vyplývá z návrhu státního rozpočtu. Budvar má asi 670 zaměstnanců, mzdy loni zvedl o 13 procent.

Vystudoval hotelnictví, vždy pracoval v gastronomii a během pandemie koronaviru začal doma v době zavřených hospod a barů vařit pro známé pivo. Díky dobrému ohlasu měl Radim Zvánovec stále více práce, aby uspokojil poptávku. Dokonce začal pivovarnictví studovat a jeho láska k pivu ho přivedla k současnému zaměstnání.

Stal se globálním ambasadorem národního pivovaru Budějovický Budvar a představil trojici speciálů, které sládci z Českých Budějovic uvařili společně s kolegy z Dánska, Německa a Velké Británie. V rozhovoru mluví nejen o dánském ležáku s netradičním názvem #YearOfTheLager (rok ležáku), německém Ok, Czech! a britském Czech Mates. Vysvětluje též, jaký má projekt přínos pro Budvar a zda přijdou i další speciály z jiných zemí.

Od koho vzešla myšlenka pustit se do spolupráce se zahraničními pivovary?
Vzniklo to tak, že jsme pozorovali trh, jak se vyvíjí, a zjistili jsme, že zahraniční řemeslné pivovary nebo minipivovary začaly produkovat ležák. Chtěli jsme toho být součástí, protože hodně z nich nazývá ležák Pilsner nebo Czech inspire či Czech lager. A tím, že už máme pár let zkušeností (smích), tak jsme s nimi chtěli sdílet naši myšlenku i know-how, jak by ten český ležák měl vypadat. Máme pár standardů, ze kterých nepolevujeme, ale zároveň se chceme dozvědět, jak to dělají jinde. Je to taková zdravá symbióza našich a zahraničních sládků.

Jak jste je vybírali a proč právě Dánsko, Německo a Velká Británie?
První spolupráci jsme začali ve Velké Británii, protože to je jeden z našich silných trhů. Nicméně jsme nevybírali podle zemí, ale podle pivovarů. Hledali jsme takové, které sdílejí podobné hodnoty, důraz na kvalitu, postupy a nadšení. A to jsme všude našli. Nehledali jsme přitom jen komerčně úspěšné pivovary, ale celé nám to muselo dávat smysl.

Co tento projekt Budvaru přinese? Otevření nových trhů?
To nebylo hlavní motivací. Navíc ve všech těchto zemích už jsme nějak zastoupení, ví se o nás, prodávají se tam naše piva. Spíš šlo o rozšíření povědomí o českém národním pivovaru.

Očekáváte i ekonomický přínos? Nebo jde pouze o image?
Samozřejmě jako u každého byznysu i tady musí být ekonomické pozadí. Hraje roli, ale ne tak klíčovou jako to povědomí o českém ležáku. Uvědomujeme si totiž, že ve finále to funguje tak, že když víc konzumentů zná český ležák, tak se to potom v následujících krocích rozvine i do ekonomického rozsahu. Je to investice do budoucna a děláme to s tím, že povědomí o českém ležáku pomůže i naší distribuci.

Učili se zahraniční odborníci spíše od těch vašich? Nebo jste u kolegů objevili nějaké nové přístupy?
Nechci, aby to znělo jako klišé, ale bylo to vzájemné. I my jsme se naučili dost nového, protože jsme se v zahraničních pivovarech setkali s technickými podmínkami, které vlastně nejsou určené pro vaření českého ležáku. Bylo tam hodně překážek, ale protože máme tak zkušený a zodpovědný tým sládků, tak vše klaplo. Pomohli jsme tomu právě i tím předvýběrem pivovarů. Znaly naše parametry, čímž se vše zjednodušilo. A naši sládci se zase obohatili o zkušenosti s novými ingrediencemi, navíc jsme vařili i z tamních surovin, jako je voda či slad.

Budou podobné akce pokračovat i v dalších zemích? Pokud ano, kam míří Budvar dále?
Plány samozřejmě máme, ale ještě nemohu prozrazovat přesná místa. Míříme na etablované trhy, kde už nějakou dobu fungujeme, a proto chceme podpořit naši distribuci. Naznačím, že to bude zámořská destinace a také lokalita kolem Středozemního moře.

Na světě jsou tři nové a netradiční ležáky. Ve spolupráci se zahraničními pivovary zvučných jmen Thornbridge, BRLO a Mikkeler je uvařil národní pivovar Budějovický Budvar. Každé ze tří nových piv kombinuje lokální suroviny se zkušenostmi českých, ale i tamních sládků. Jedno z piv Czech Mates se v Británii dokonce rychle stalo hitem a jeho první várky se vyprodaly už krátce po uvedení na trh.

Za jedinečnou spoluprací stojí myšlenka představit světu chuť tradičního českého ležáku. Ta se zrodila v Českých Budějovicích. Budvar proto začal hledat pro takovou spolupráci vhodné partnery a nakonec našel hned tři menší a také o poznání mladší, ale rychle se rozvíjející řemeslné pivovary.

Jeden nedaleko britského Manchesteru – Thornbridge, kde se pivo vaří od roku 2005. Druhým pivovarem, kam se budějovičtí sládci vydali uvařit český ležák, ale z lokálních surovin, byl berlínský pivovar BRLO. Značka odkazuje na staroslovanský název pro hlavní město Německa a pivo se tam vaří teprve od roku 2014. A třetí kodaňský pivovar Mikkeler, u nějž stojí za zmínku, že ho v roce 2006 zakládal dánský učitel matematiky a fyziky, který začal doma v kuchyni experimentovat s chmelem, sladem a kvasnicemi a dopracoval to tak daleko, že dnes vyváží své „craftové“ pivo do 40 zemí světa.

Budvar spolupracuje s českými minipivovary při vaření pivních speciálů už řadu let, ale letos to bylo historicky vůbec poprvé, kdy tento pivovar vlastněný státem uvařil ležák jinde než v České republice, což vyvolalo zájem nejen v komunitě pivařů.

Ačkoli se piva uvařená podle českých pravidel postupně v Británii, Dánsku a Německu už na tamním trhu prodávají, v Česku je Budvar slavnostně představil až na konci září ve známé pražské pivnici s vlastním pivovarem Dva kohouti. Akce se zúčastnily kromě zástupců Budvaru i zahraniční delegace včetně sládků, kteří navzájem svá piva ochutnali a spolupráci s „legendárním“ Budvarem, což několikrát zaznělo, si pochvalovali.

Český ležák trochu jinak
Tři nová piva byla uvařena vždy z jiných (lokálních) surovin a v jiném pivovaru, což znamená že jejich chuť je diametrálně jiná. Spojují je ale některé postupy tradičně využívané při výrobě českého ležáku Budweiser Budvar, jako je rmutování a dlouhá doba zrání, a také rukopis hlavního sládku Budvaru Adama Brože. „Sdílením informací a pokusy o nová piva se naše radost z pivovarství násobí a byla by škoda to dál neposouvat. Je to také cesta, jak ukázat světu, že český ležák je velmi zábavná kategorie. Musí sice v něčem zůstat konzervativní, ale rozhodně není nudný,“ komentoval takzvaný „partnership brewing“ budějovický sládek Adam Brož.

Britský „bestseller“ Czech Mates
Aromatický, řízný a chuťově vyvážený ležák českého typu s obsahem alkoholu 4,8 %. Tak charakterizuje Budvar svou první z řady spoluprací, která nese název Czech Mates. Nový česko-britský ležák zrál přes 60 dní. „Čas je velmi důležitým prvkem při výrobě ležáku. Dlouhé zrání přináší vybalancovanou, říznou chuť a dobrou pitelnost,“ vysvětluje Blož.

Ležák byl uvařen podle tradičních českých metod, ovšem za pomoci britského sladu Maris Otter a tamního chmele East Goldings a také z tamní měkké vody z oblasti Peak District, která je podle pivovarníků pro vaření ležáku ideální.

Ležák lze koupit ve Velké Británii už od 16. května a krátce po uvedení na trh byl dokonce vyprodaný. Aktuálně je k dostání v 30l sudech a 440ml plechovkách.

Berlínský OK, CZECH!
Po první cestě do Anglie zamířil tým sládků Budvaru i do sousedního Německa, kde si pro spolupráci vyhlédl berlínský pivovar BRLO a výsledkem je ležák českého typu s obsahem alkoholu 4,6 %, který nese název OK, CZECH!

Stejně jako u anglického speciálu byly i u tohoto piva dodrženy tradiční postupy vaření českého ležáku, jako je rmutování a dlouhá doba zrání. Sládci z obou pivovarů vyvinuli recepturu, která obsahuje kombinaci německých sladů Röhn Malz, Ireks Münchner, Spitz, Sauermalz a chmely Perle z Německa a Žatecký poloraný červeňák z Čech.

„Tato spolupráce byla dlouhou dobu na našem check listu, nebo spíše Czech Listu. Jsme nadšeni, že jsme našli nezávislý pivovar jako Budějovický Budvar, který sdílí naše vysoké standardy kvality, vaří pivo s vášní a je otevřen novým nápadům, a to i navzdory dlouhé tradici,“ říká Katharina Kurz, zakladatelka BRLO.

Jeho nový ležák si můžete v Německu koupit od července 2023, a to v láhvích o objemu 0,33 litru nebo ve 30litrových sudech. Najdete ho samozřejmě také v berlínských restauracích, které pivovar BRLO provozuje.

Kodaňský #Yearofthelager
Třetí, ale podle Budvaru rozhodně ne poslední spolupráci připravili budějovičtí sládci s dánským pivovarem Mikkeller. Nese název #Yearofthelager. „Tato spolupráce s Budvarem znamená, že rok ležáku je konečně tady,“ vysvětloval název ležáku zakladatel Mikkellera Mikkel Bjergsø.

„Budvar je možná nejikoničtějším pivovarem ležáků na světě. Být pozván jedním z posledních národních pivovarů ze země, kde ležák má svůj původ, je uznáním toho, co Mikkeller udělal pro pivo za posledních 17–18 let, zejména tedy za poslední čtyři až pět let s naším zaměřením na kvalitní ležák,“ dodal pivovarník, který začínal jako učitel matematiky a fyziky.

Ležák vznikl stejně jako předchozí dvě piva metodou rmutování a pomalého zrání. Sládci při výrobě použili německý slad, žatecký chmel a původní kmen kvasinek z Budvaru. Pivo tak má podle tvůrců charakteristicky čistý a vyvážený český profil.

Tento ležák s obsahem alkoholu 4,6 % je k dostání od 27. září v 440ml plechovkách a 30l sudech na vybraných trzích, zejména v Dánsku, Švédsku, Velké Británii, Německu, ale třeba i v Japonsku.

Čeští kámoši nebo OK, Čech – tak se mimo jiné jmenují ležáky, které tři nezávislé zahraniční pivovary, britský, německý a dánský, vařily ve spolupráci s českým Budvarem. Ačkoli všechny vznikly v 21. století, daly se do spojenectví s pivovarem, jehož kořeny se táhnou až do 19. století.

Hipsterská pivnice Dva kohouti v obecně hipsterské pražské čtvrti Karlín. Je odpoledne, poslední zářijové úterý, ale venku je stále teplo. Několik desítek lidí, kteří sedí na dřevěných lavicích nebo stojí a mají v ruce pivo, poslouchá globálního ambasadora českého Budvaru Radima Zvánovce. Vysoký muž s upraveným plnovousem oblečený v kraťasech a světlém tričku s čepicí stejné barvy a kšiltem otočeným dozadu hovoří o třech nezávislých „craftových“ pivovarech – jednom anglickém, jednom německém a jednom dánském.

Všechny tři pivovary jsou populární, rozrůstají se – a všechny vznikly až v 21. století. Přece se zapojily do akce „Na zdraví českému ležáku“ pořádané českým Budvarem, ačkoli kořeny této značky se naopak táhnou až do konce století devatenáctého. Zahraniční pivovary uvařily český ležák, a to ne nějakou malou dávku, ale pivo, která se normálně prodává. A jejich názvy ve dvou ze třech případů odkazují k českým kořenům.

Například pivovar Thornbridge sídlící v národním parku jihozápadně od anglického Manchesteru uvařil pivo Czech Mates: volně se dá přeložit jako čeští kámoši.

Pivovar BRLO založený v Berlíně – zakladatelé říkají, že název pochází ze staroslovanského jména města – nabízí ležák OK, Czech, tedy řekněme, OK, Čech.

A pivovar Mikkeller – který vybudoval učitel matematiky a fyziky, jenž kdysi začal vařit ve svém bytě v Kodaní – uvařil pivo s názvem #Yearofthelager, tedy Rok ležáku.

Pokud by se někdo domníval, že zástupci Budvaru, podniku stoprocentně vlastněného českým státem, musí být suchaři a na jakoukoli jejich akci chodí pouze v oblecích, mýlil by se. U Dvou kohoutů mají mnozí muži krátké kalhoty a trička, ženy jsou oblečené v lehkých letních šatech, zakladatel zmíněného dánského pivovaru Mikkel Bjergsø má například šortky.

Ještě než se ale dostaneme k tomu, proč tyto nové pivovary uvařily ležák českého stylu s Budvarem starým více než sto let, podívejme se na příběhy jednotlivých pivovarů a ukázky některých jejich piv, které se onoho úterního zářijového odpoledne u Dvou kohoutů také nabízely.

Řádná IPA
Jaipur je hlavním městem jednoho z indických států – a tak se též jmenuje IPA vařená britským Thornbridge. Jde o jedno z oblíbených piv této značky, není nikterak hořké, ale je silnější, má 5,9 procenta alkoholu (dvanáctistupňový ležák Budvar má 5 procent alkoholu).

Když globální ambasador Budvaru Radim Zvánovec představuje zástupce britského pivovaru, jejich severoanglický původ se viditelně nezapře. Hodně nakrátko střižené vlasy, typy, jaké byste mohli potkat na nějakém fotbalovém zápase Premier League. Samozřejmě však nejde o žádné hooligans, vlastníci podniku jsou i majitelé Thornbridge, starého sídla panství přebudovaného viktoriánskými podnikateli. Manželé Harrisonovi ho koupili v roce 2002, bydlí v něm, ale také ho nabízejí pro pořádání svateb – a v roce 2005 najal Jim Harrison a Simon Webster dva mladé sládky, čímž začala historie pivovaru Thornbridge.

Thornbridge patří mezi, přinejmenším v Británii. známé a populární pivovary, a vaří celou škálu piv, svrchně kvašené, ale také ležáky.

Maso jako příloha
Zatímco IPA Jaipur, kterou jsem ochutnal, je pivo, jehož bych asi vypil docela dost, berlínský pivovar představil u Dvou kohoutů tmavé a sladké Baltic Porter, s krásnými 7 procenty alkoholu; v Česku by to byla zhruba osmnáctka. Vzpomínám si, že podobné pivo jsem kdysi ochutnal v Polsku, měl jsem jich několik, bylo to super, ale bylo jich tak akorát.

Berlínský BRLO je ještě mladší než anglický Thornbridge. Založili ho dva kamarádi ze studií Katharina Kurz a Christian Laase v roce 2014. Od té doby se výrazně rozrostl, má několik poboček, věnují se i gastronomií a to v relativně svérázném pojetí. Označuje se za první „na zeleninu zaměřenou pivní gastronomii, s regionálním a vysoce kvalitním masem jako přílohou“.

Do Prahy přicestoval i master brewer Michael Lembke, vyznačující se mimo jiné zrzavými vlasy a zrzavými vousy. I v BRLO se vaří různá piva, včetně ležáků.

Pivo s třešněmi
Ovšem skutečně nejvíce hipsterské pivo – alespoň na české poměry, a to rozhodně nepatřím mezi české pivní nacionalisty – nabízel v Praze dánský pivovar Mikkeller. Šlo o sour ale Spontancherry, nápoj červené barvy, v němž, jak název napovídá, jsou třešně. Je ještě silnější, má 7,2 procenta, takže kdybyste ho pili jako normální český ležák, nejspíše byste zakusili solidní zabiják.

Název Mikkeller pochází od svého zakladatele Mikkela Bjergsø, který začal – jak se píše na webu pivovaru – v roce 2003 „experimentovat s chmelem, sladem a kvasnicemi ve své malé kodaňské kuchyni“. Časy domácí výroby jsou už dávno pryč, Mikkeller nyní vyváží svá piva do padesáti zemí a po světě má bary a restaurace.

Česká legenda
Co vedlo tyto nezávislé pivovary, aby vařily ležák českého stylu spolu s Budvarem? Aby přišly s pivem s názvy Čeští kámoši, OK Čech a Rok ležáku?

Když mluvíte s jejich zástupci, všichni shodně říkají, že historická značka Budvar má v jejich zemích zvuk. Angličané z Thornbridge o něm například mluví jako „o králi ležáku“. Dán Mikkel Bjergsø hovoří o „reputaci“. Ozývá se také termín „legenda“.

Jedním z důvodů určitě je, že Budvar je nezávislý národní pivovar, nikoli součást globálního řetězce. S malými pivovary se přitom firma setkává už dlouho. „Na tuzemském trhu spolupracujeme s malými craftovými pivovary několik let,“ říká Gabriela Kudrnáčová z marketingu Budvaru. Proč se vydali do zahraničí? Budvar tím mimo jiné vyváží své know-how, podle ní je to třeba i ekologičtější než vyvážet pivo ve skle.

Globální ambasador Budvaru Radim Zvánovec dodává, že iniciativa vařit s jinými ležák českého stylu vyšla z Budvaru, chtěli tím posilovat dobré jméno českého ležáku v zahraničí; úvodní jednání vedli zástupci značky v jednotlivých zemích. Důležité je i to, že craftové pivovary v posledních letech začaly věnovat více pozornosti ležákům. Na výrobě ležáků českého stylu ve všech třech zahraničních pivovarech spolupracoval tým Budvaru, včetně sládka Adama Brože. „Musela tam být také korelace přístupů,“ říká Radim Zvánovec.